Litomyšlská pánev, Nedošínský háj – přírodní památka

Nedaleko Litomyšle (okres Svitavy), mezi obcemi Nedošín a Tržek, na nenápadném návrší (347 m n. m.) oddělujícím tok Desné a Loučné, se nachází na ploše 30,76 ha lesní komplex chráněný od roku 1992 jako přírodní památka. Snahy o ochranu tohoto území však mají mnohem delší historii. V roce 1933 pozemky v Nedošínském háji koupilo město Litomyšl a snažilo se zde vyhlásit rezervaci. V roce 1940 se to vzhledem k německé okupaci nepodařilo, a tak si na vyhlášení státní přírodní rezervací Nedošínský háj počkal až do roku 1949. V roce 1988 došlo k přehlášení území a v roce 1992 pak k přeřazení do kategorie přírodní památka.

Číst dál

Litomyšlská pánev, U Vinic – přírodní památka

Chráněné území se nachází 2,5 km severovýchodně od Vysokého Mýta, na severovýchodním úpatí kopce Vinice (317 m n. m.). Tento kopec je tradičním výletním místem, a proto přes něj vede naučná stezka až k přírodní památce, která byla vyhlášena v roce 1990 na ploše 6, 69 hektaru. Představuje zbytek původních vlhkých luk, které bývaly na Vysokomýtsku běžné, ale rozsáhlými odvodňováními a melioracemi byly v osmdesátých letech 20. století zničeny.

Číst dál

Lounské středohoří, Číčov – přírodní rezervace

Lounské středohoří, Číčov - přírodní rezervace

Přírodní rezervace Číčov (výška 413–477 m n. m., okres Louny) se oproti známým kolosům Bořni a Zlatníku zdá maličká. Doopravdy je tento kopec však pouze o 44 m nižší než Zlatník. Důvodem jeho zdánlivě malé výšky je to, že okolní krajina je ve větší nadmořské výšce než krajina kolem Zlatníku. A tak rozdíl mezi vrcholem Číčova a okolními zemědělsky obhospodařovanými poli je pouhých 70 metrů. Kopec stojí pár set metrů od vesnice Hořenec, odkud vede cesta až na vrchol kopce. Výměra kopce je 7,2 ha. Ochrana byla vyhlášena dne 23. 5. 1951.

Číst dál

Lounské středohoří, Tobiášův vrch – přírodní památka

Lounské středohoří, Tobiášův vrch – přírodní památka

Rozsáhlá chráněná krajinná oblast nádherného Českého středohoří zahrnuje velké množství maloplošných chráněných území a nutno podotknout, jedno zajímavější než druhé. V západní části celého CHKO, trochu ve stínu majestátné Rané a Oblíku, se u obce Kozly, několik kilometrů severně Loun, nachází přírodní památka Tobiášův vrch o rozloze 1,5 hektaru. Malé území chráněné již od roku 1936 tvoří čedičový pahorek, tyčící se závratných dvacet metrů nad okolní terén.

Číst dál

Lounské středohoří, Zlatník – přírodní rezervace

Lounské středohoří, Zlatník – přírodní rezervace

Snad každý kopec Českého středohoří je krásný a pyšní se bohatou florou. Přírodní rezervace kopec Zlatník, který je současně navržen na národní přírodní rezervaci, stojí v těsném sousedství obcí Obrnice, Patokryje, České Zlatníky, Želenice a Liběšice (okres Most). Je také lehce dostupný z města Mostu.

Číst dál

Milovicko-valtická pahorkatina, Liščí vrch – přírodní rezervace

Milovicko-valtická pahorkatina, Liščí vrch - přírodní rezervace

Severně od obce Sedlec u Mikulova, dobře známé výskytem slanomilné buřeně v národní přírodní rezervaci Slanisko u Nesytu, je zajímavé místo s výskytem teplomilné květeny, chráněné od roku 1987 jako přírodní rezervace, přičemž dnešní výměra činí zhruba 10 ha. Nejvýznamnějším zdejším druhem je patrně len chlupatý (Linum hirsutum), který je zde místy až hojný. Ačkoli zdálky tento vrch o nadmořské výšce 258 m nevypadá nijak majestátně, nabízejí se z něj pěkné výhledy do krajiny: na Svatý kopeček u Mikulova, na Pálavu, i na vzdálenější Karpaty.

Číst dál

Milovicko-valtická pahorkatina, Milovická stráň – přírodní rezervace

Když se nějaká hora nazve Špičák, vzbuzuje pak dojem, že jde o horu vysokou a špičatou. Co se týče Špičáku jižně od Milovic u Mikulova, už samotná nevelká nadmořská výška 297 m vyvolává pochybnosti. Okolní rovinu sice převyšuje zhruba o 150 m, ale plochý vrchol jakoukoli vnější podobu se špičákem vylučuje. Snad jde o význam přenesený, daný častým výskytem kančích špičáků. Vrch je převážně překryt spraší a porostlý panonskou teplomilnou doubravou, jen na západních svazích nalezneme příkré stepní a lesostepní svahy. Na nejcennějších plochách byla v roce 1994 vyhlášena přírodní rezervace Milovická stráň o výměře necelých 90 ha k ochraně cenných lesních, lesostepních a stepních rostlinných společenstev s výskytem vzácných druhů.

Číst dál

Mnichovské hadce, Dominova skalka – přírodní památka

Mnichovské hadce, Dominova skalka – přírodní památka

Minerální voda Magnesia by mohla sloužit jako ukázkový výdobytek nového kapitalismu u nás po roce 1990. Dnes je stáčena v Čechách italským majitelem, její reklama nás pravidelně masíruje zdůrazňujíc vysoký obsah hořčíku a její modré umělohmotné lahve na nás koukají málem v každém obchodě. O obnovení přerušeného stáčení kdysi známé Grünské kyselky se uvažovalo už před rokem 1990, ale ke skutečnému výtrysku hořčíku došlo až se vstupem společnosti Karlovarské minerální vody, a.s. Jak známo, minerálka obsahuje hodně hořčíku a zároveň málo vápníku, což je u původní zdrojnice, Grünské kyselky ještě nápadnější. Tento nepoměr je dobře znám i z půd na hadcovém podloží, však se také nedaleko hlavní zdrojnice Magnesie, Grünské kyselky, nachází chráněný ostrůvek hadcové květeny – Dominova skalka.

Číst dál

Mnichovské hadce, Křížky – národní přírodní památka

V samém srdci CHKO Slavkovský les se nedaleko obce Prameny, bývalých lázní, nachází malé, ale významné chráněné území nazvané podle tří křížů Křížky (okres Cheb – mapa). Území o rozloze asi 4 ha je chráněno od roku 1962, dnes jako národní přírodní památka. Hlavním předmětem ochrany je hadcový hřbítek se vzácnou, především hadcovou květenou. Podle pověstí sem byly nápadné kříže umístěny jako díkůvzdání na náklady spokojeného lázeňského hosta nedalekých Pramenů.

Číst dál

Mnichovské hadce, Upolínová louka pod Křížky – národní přírodní památka

Mnichovské hadce, Upolínová louka pod Křížky – národní přírodní památka

Národní přírodní památka Upolínová louka pod Křížky se nalézá, jak už název napovídá, jen několik kroků od národní přírodní památky Křížky (okres Cheb). Předmětem ochrany jsou vlhké louky s výskytem vzácných rostlin, mezi nimiž pochopitelně nechybí bohatá populace upolínu evropského (Trollius altissimus). Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1990, výměra činí necelých 18 ha a najdeme ho v centrální části CHKO Slavkovský les.

Číst dál

Moravská brána, Choryňský mokřad – přírodní rezervace

Moravská brána, Choryňský mokřad - přírodní rezervace

Mezi silnicí z Valašského Meziříčí do Hranic na Moravě a hrází Velkého Choryňského rybníka (okres Vsetín), přibližně 6 km severozápadně od Valašského Meziříčí, byla 22. 2. 1999 vyhlášena přírodní rezervace Choryňský mokřad. V nadmořské výšce 272–275 metrů je zde chráněna největší mokřadní louka Vsetínska o rozloze 20,9848 ha. Předmětem ochrany je mokřadní ekosystém výjimečný ve středním Pobečví, regionálně významné útočiště vzácných mokřadních druhů rostlin a živočichů.

Číst dál

Moravská brána, Hůrka, Hranická propast – národní přírodní rezervace

Jen několik kilometrů od velmi frekventované mezinárodní silnice Olomouc – Český Těšín, v blízkosti lázní Teplice nad Bečvou (okres Přerov), se nachází rozlohou nevelké krasové území, které je v současnosti chráněno jako rezervace s názvem Hůrka u Hranic. Výměra území činí necelých 38 hektarů, nachází se v nadmořské výšce 268 až 370 m a za rezervaci bylo vyhlášeno v roce 1952.

Číst dál

Moravská brána, okolí Libhoště

Vypráví se, že když v roce 1938 dorazili vojáci hitlerovského Německa do severomoravské obce Libhošť (okres Nový Jičín), nemohli se dost vynadivit, že je zde nikdo nevítá. Nebylo divu, vždyť o nezvané hosty nikdo nestál, když se řízením osudu česká vesnice ocitla v samotné Říši. Doba se změnila, říši, jak už to bývá, vzal ďas, obec ovšem zůstala stát. Jinak jde o vesnici vcelku nenápadnou, rozprostřenou podél staré císařské cesty spojující Vídeň s Haličí. Podívejme se, zda se v jejím okolí neukrývají nějaké zajímavé rostliny.

Číst dál

Moravská brána, Sedlnické sněženky – přírodní památka

Jarmila Glazarová se ve své autobiografické prvotině Roky v kruhu obšírně rozepisuje o přírodě a krajině Poodří, sama žila mnoho let v Klimkovicích, a mimo jiné zmiňuje louky plné sněženek. Přesné lokality neuvádí, takže lze dnes těžko ověřit současný stav, ale nějak se do duše vkrádá podezření, že z bývalé krásy mnoho nezůstalo. Rozhodně však zůstaly louky plné sněženek v Sedlnicích, obci ležící mezi Příborem a Studénkou, v údolí potoka Sedlnice. Od roku 1988 je zdejší výskyt sněženek chráněn jako přírodní památka na několika oddělených plochách, dohromady čítajících asi 16 ha.

Číst dál