Břeclav je jihomoravské město známé z lidových písní a také jako železniční křižovatka. Leží na řece Dyji a na obě strany jejího toku se od Břeclavi táhnou lužní lesy, které začínají div ne přímo ve městě. Nedaleko zámku, hned za vodárnou, se v Kančí oboře nalézá zajímavá tůň Bruksa, oblíbená zvláště místními rybáři (mapa).
Domácí lokality
Džbán, Malý a Velký štít – národní přírodní rezervace
Pohoří s poněkud nejasným jménem Džbán vzniklo vyzdvižením křídové plošiny a je rozbrázděno hlubokými údolími, místy dokonce s útesovými zlomy. Ukázkové kolmé skalní hrany nabízí mimo Pochválovské stráně taktéž nedaleká Národní přírodní rezervace Malý a Velký štít, vyhlášená v roce 1989 na ploše asi 9 ha. Zřízena byla k ochraně reliktní květeny, především medvědice lékařské (Arctostaphylos uva-ursi). Nachází se nedaleko starého sídla, Vinařic (okres Louny), a je rozdělena na dvě části.
Džbán, Pochválovská stráň – národní přírodní rezervace
Národní přírodní rezervace Pochválovská stráň se nalézá severně od Řevničova v okrese Rakovník, na okraji křídové tabulové plošiny Džbán a nazvána je podle obce Pochvalov, zajímavé pěstováním chmele a, což je opravdu pozoruhodné, dřívější těžbou uhlí. Další zdejší pamětihodností je bývalé hradiště Dřevíč.
Džbán, V Bahnách – přírodní rezervace
Přírodní rezervace V Bahnách patří mezi naše déle chráněná území, vyhlášena byla v roce 1952. Leží na horní část potoka Kačáku (v mapách často Loděnice) u obce Třtice nedaleko Nového Strašecí (okres Rakovník). Před mnoha staletími zdejšími podmáčenými oblastmi vedla „Trstenická stezka“ a podle rákosu (tedy „třtí“) je údajně pojmenována právě obec Třtice.
Fotbalové hřiště v Dobrém Poli
Tímto článkem zahajujeme na našem webu seriál, ve kterém budeme přinášet informace o výskytu rostlin na fotbalových hřištích. Zajímat nás bude samozřejmě vše, především se však pokusíme najít druhy vzácnější, tedy i ohrožené a chráněné. Zdálo by se, že travnatá plocha pražské Sparty či Slávie, stejně jako ostravského Baníku nebo drnovického FC, nemůže z botanického hlediska nic mimořádného nabídnout. Těžko odhadovat, uvidíme. Už teď však tušíme, že můžeme najít mnoho zajímavého na hřištích v menších městech a na vesnicích. A abychom vám to hned dokázali, vybereme na začátek ten nejtěžší botanický kalibr. Zavedeme vás na fotbalové hřiště do jihomoravské vesničky Dobré Pole.
Halštrovská vrchovina, Lužní potok – národní přírodní památka
Národní přírodní památka Lužní potok se nachází v nejzápadnější části ČR, nedaleko od města Hranice (okres Cheb). Byla vyhlášena v roce 1989 k ochraně kriticky ohroženého sladkovodního mlže perlorodky říční (Margaritifera margaritifera). Tato škeble se vyznačuje dlouhým, složitým a snadno porušitelným vývojem od vajíčka k dospělci a jen zlomek vajíček se dočká naplnění. V dnešní přehnojené, zašpiněné a bezostyšně vysávané krajině pro ni není místo a přes usilovnou snahu ochranářů na obou stranách hranic stále nemáme vyhráno. Lužní potok totiž na části svého toku je potokem hraničním a záchranný program perlorodky je rozpracován spolu se sousedním Německem. Dalším zdejším významným obyvatelem je mihule potoční (Lampetra planeri).
Halštrovská vrchovina, Nový rybník u Studánky
Obec Studánka (místní část města Hranice) se nalézá v Ašském výběžku nedaleko německého Bad Elsteru a je pomístně známá jako rekreační oblast. Milovníci přírody si přijdou na své nejen v nedalekých chráněných územích, ale i přímo ve Studánce, kde litorál Nového rybníka ukrývá např. fytogeograficky významný rdest rdesnolistý (Potamogeton polygonifolius). Jinak rybník s plochou 4,3 ha slouží ke koupání a okolní lesy ke sběru hub.
Halštrovská vrchovina, Rotava – přírodní památka
Poněkud ošuntělé průmyslové městečko Rotava, ležící v Krušných horách na stejnojmenné říčce, najdeme nedaleko Kraslic na Sokolovsku. Jediné zdejší pamětihodnosti jsou svázány s okolní přírodou a jsou propojeny naučnou stezkou. Vedle téměř neznámých sluňáků a málo známé Skalky (postaru Felsl) je zdejším daleko nejznámějším výtvorem přírody útvar zvaný Rotavské varhany, jež je chráněn od roku 1953 jako přírodní památka Rotava o nepatrné výměře ani ne půl hektaru.
Hanácká pahorkatina, Vápenice – přírodní památka
Na jihovýchodním úpatí vrchu Velký Kosíř (442 m n. m.) se nachází přírodní památka Vápenice (okres Prostějov), zřízená v roce 1990 na ploše necelých 20 ha k ochraně teplomilných trávníků s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů. Oblast Kosíře je přírodovědcům dobře známa, vyskytuje se zde řada zajímavých druhů, z rostlin je asi nejcennější výskyt mochny jahodovité (Potentilla sterilis) na několika mikrolokalitách v okolí. Samotné chráněné území je známo především pro hojný výskyt koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis), čítající stovky jedinců.
Hornomoravský úval, Cigánské zmoly – navržená přírodní památka
V nadmořské výšce od 230 do 251 m, přibližně 2,5 km severozápadně od obce Krčmaň (okres Olomouc) se nachází zajímavá lokalita nazývaná Cigánské zmoly. Její zvlněný reliéf vznikl jako následek dávné těžby vápence. V současnosti je oblast již mnoho desítek let průmyslově nevyužívaná, a proto zde mohlo dojít ke vzniku jedinečných xerotermních společenstev vázaných na vápencové podloží. Z tohoto důvodu byla lokalita navržena k vyhlášení jako přírodní památka.
Hornomoravský úval, U bílých hlin – přírodní památka
Ostrůvek teplomilné vegetace s vzácnými druhy rostlin, které jsou vázané na izolovaný výskyt vápenatého podloží (tzv. rendziny) se nachází asi 1,5 km severozápadně od Krčmaně (okres Olomouc. Důvodem vyhlášení 19. 3. 1952 byla travnatá step na mírném svahu, která představuje pozůstatek původní vegetace. V nadmořské výšce okolo 220 metrů je zde chráněno území o rozloze 0,185 ha.
Hornomoravský úval, U Strejčkova lomu – přírodní památka
Na okraji vápencového Strejčkova lomu, asi 2 km severozápadně od Krčmaně (okres Olomouc) byla 2. 6. 1952 vyhlášena přírodní památka o rozloze 2,37 ha. Už od roku 1941 byla oblast chráněná Svazem spolků pro okrašlování a ochranu domoviny v Praze. Těžba vápence je v této oblasti doložena už z roku 1513.
Hornosázavská pahorkatina, Havranka – přírodní rezervace
Chráněné území vyhlášené v roce 1998 na ploše 41,85 ha se nachází asi 1,5 km severovýchodně od Jiříkova u Kamene (okres Havlíčkův Brod).
Hostýnské vrchy, Dubcová – přírodní rezervace
Na východním svahu stejnojmenného kopce, v nadmořské výšce 445–525 m, nad obcí Kateřinice (okres Vsetín), leží přírodní rezervace Dubcová (mapa). Na ploše 5,8176 ha jsou zde již od 14. 1. 1956 chráněna svahová prameniště s mokřadní květenou, řídký lesní porost se světlinami a sušší květnaté louky.
Hostýnské vrchy, Obřany – přírodní rezervace
Vrcholová část stejnojmenného skalnatého kopce v Hostýnských vrších nedaleko Chvalčova byla vyhlášena přírodní rezervací 9. 12. 1991 (mapa). V nadmořské výšce 704 m se nacházejí zbytky středověkého hradu, severní a severozápadní svah se sklonem až 60° je pokryt kamennou sutí, jižní část je pozvolnější. Rezervace sahá od nadmořské výšky 510 m až po vrchol kopce, od roku 2001 je její celková rozloha 23, 9397 ha.