Evropsky významná lokalita Havránka a Salabka se nachází v severní části Prahy, v širší rekreační zóně městské části Troja, ve svažitém terénu pod sídlištěm Bohnice. Vlastní evropsky významnou lokalitu tvoří dvě v současnosti již vyhlášená chráněná území (přírodní památky) Havránka a Salabka, které byly podrobně popsány na našem webu již dříve. Součástí příspěvku je navíc informace o svahu na úvodní expozicí botanické zahrady, která se nachází mezi oběma přírodními památkami. Tato část je podobně hodnotnou lokalitou jako obě chráněná území, i když jí zatím nebyla věnována dostatečná pozornost.
Domácí lokality
Dolní Povltaví, Praha, Jenerálka – přírodní památka
U soutoku Šáreckého a Kruteckého potoka v Praze 6 Dejvicích ční nad nivy obou jmenovaných potoků překrásný skalní ostroh s bohatou teplomilnou i hájovou vegetací. Na přibližně 250 metrů dlouhém hřbetu zde byla roku 1968 vyhlášena nevelká přírodní památka (1,5 ha). Území je součástí poměrně rozlehlého přírodního parku Šárka-Lysolaje. Po překrásné procházce údolím Šáreckého potoka od nádrže Džbán je Jenerálka opravdovou třešničkou na dortu.
Dolní Povltaví, Praha, Kalvárie v Motole – přírodní památka
Při cestě ze Smíchova směrem na Řepy nemůžete přehlédnout výraznou dominantu nad motolským krematoriem – osamocenou vystupující skalku s velkým křížem, která tomuto místu dodává až mystický charakter (snad až na poměrně rušnou Plzeňskou ulici). Přestože by se nadbízela spojitost s blízkým krematoriem, umístění kříže se datuje už do roku 1721, byl vyhotoven z pískovce a objevuje se na něm znak maltézských rytířů, kterým patřil mlýn pod skálou.
Dolní Povltaví, Praha, Nad mlýnem – přírodní památka
Přírodní památka Nad mlýnem se nachází v příjemné a klidné části Horní Šárky v Šáreckém údolí. Tvoří ji strmé skalnaté svahy nad Šáreckým potokem s výchozy břidlic a svahy bočního údolí. Jako chráněné území bylo vyhlášeno už v roce 1968 mezi prvními v Praze. Důvodem vyhlášení byl skalní ostroh se zbytky skalních stepí a lesostepí s chráněnými druhy rostlin – význačný krajinný prvek.
Dolní Povltaví, Praha, Petřín a Petřínské skalky – přírodní památka, evropsky významná lokalita
Předmětem ochrany evropsky významné lokality Praha-Petřín je náš největší brouk, chráněný roháč obecný (Lucanus cervus), který může dosahovat délky až 7,5 cm. Právě oblast Petřína se svými starými exempláři dřevin je pro jeho výskyt významná – svá vajíčka klade do trouchnivějících dubových kmenů, pařezů, větví a kořenů, řidčeji do buků a jilmů.
Dolní Povltaví, Praha, Podbabské skály – přírodní památka
Podbabské skály tvoří výrazný a strmý skalnatý svah nad železnicí mezi pražskými městskými částmi Bubeneč a Sedlec. Velmi dobře vynikne zvláště při pohledu z protějšího břehu od zoologické zahrady. Jako chráněný přírodní výtvor byly Podbabské skály vyhlášeny v roce 1982 na ploše pouhých 0,84 hektarů. Přesto představují významné refugium mnoha vzácných druhů, mimo cévnatých rostlin jsou to také stepní houby a zejména cenná teplomilná fauna bezobratlých. Byl zde nalezen i vzácný atlantsko-mediteránní mech Acaulon triquetrum.
Dolní Povltaví, Praha, Sedlecké skály – přírodní památka
Vltava opouští Pražskou kotlinu hluboko zaříznutým údolím lemovaným skalnatými srázy a roklemi. Na jejím levém břehu u pražské čtvrti Sedlec se nachází přírodní památka Sedlecké skály s pozoruhodnými společenstvy skal, teplomilné skalní stepi a křovin s výskytem chráněných a ohrožených druhů.
Dolní Povltaví, Praha, Sklenářka a Hrachovka
Cennou plochou v přírodním parku Drahaň-Troja na severu Prahy, v samém středu Trojské kotliny, je okolí usedlostí Sklenářka a Hrachovka. Tvoří ji výslunné stepní svahy, které se zvedají od silnice v ulici Pod Hrachovkou (od zoologické zahrady) a pokračují až na hranu náhorní plošiny u bohnického sídliště (s nejvyšší kótou 267 m n. m. u Palírky) a částečně zasahují ještě do třešňovky pod ulicí Na Farkách. Z jihu je tento pás travnatých stepí omezen výběhy zoologické zahrady a zemědělskými pozemky kolem usedlosti Hrachovka, ze západu ulicí V Podhoří a z východu silnicí ulice K Bohnicím spojující městské čvrti Troju a Bohnice.
Dolní Povltaví, Praha, Údolí Únětického potoka – přírodní rezervace
Přírodní rezervace Údolí Únětického potoka je významným přírodním celkem, který lemuje severozápadní část Prahy. Bylo vyhlášeno v roce 1988 na výměře přesahující 62 hektarů. Předmětem vyhlášení byly skalnaté svahy a údolní niva Únětického potoka mezi Úněticemi a Roztoky včetně buližníkového suku Kozích hřbetů a jako významný krajinářský celek s výskytem chráněných druhů a geologických profilů.
Dolní Povltaví, Praha, Vizerka – přírodní památka
Přírodní památku Vizerka tvoří jižně orientovaný svah v meandru Šáreckého potoka. Jako chráněné území byla vyhlášena v roce 1988 na více jak 3 hektarech. Důvodem vyhlášení byly skalnaté a křovinaté svahy s teplomilnou květenou. Dolní část chráněného území představuje příjemné klidné místo Tiché Šárky s dominující usedlostí Vizerka – tu tvoří nevelký domek z počátku 19. století, který byl v nedávné době rozšířen o novostavbu. Podstatně jiný charakter má horní část, která sousedí s intravilánem Nebušic a odtud se i do ochranného pásma chráněného území tlačí honosné vily a zahrádkářská kolonie.
Dolní Povltaví, Praha, Zlatnice – přírodní památka
Přírodní památka Zlatnice se nachází ve svažitém terénu na pravém břehu Šáreckého potoka v Horní Šárce. Jako chráněné území (tehdy ještě chráněný přírodní výtvor) byla vyhlášená už v roce 1968 na ploše přesahující 3 hektary. Důvodem vyhlášení byl skalnatý ostroh s vřesovištěm s některými chráněnými druhy rostlin a jako význačný krajinný útvar.
Dolní Povltaví, Větrušické rokle – národní přírodní rezervace
Jen několik kilometrů severně od Prahy se nachází malá obec Větrušice, zajímavá svojí polohou vysoko nad pravým břehem Vltavy. Přímo pod obcí se totiž rozpíná mohutné sklaní defilé, od roku 1969 chráněné, dnes jako Národní přírodní rezervace Větrušické rokle. Asi 100 m vysoké skály jsou bohatě rozčleněny na hřebeny, skalky, úžlabiny i hlubší rokle. Jižní část je tvořena kyselými břidlicemi a buližníky, severní konec je tvořen mírně bazickými spility. Území je významnou křižovatkou teplomilné vegetace Českého krasu, Polabí a Českého středohoří.
Dolnomoravský úval, Hodonínská doubrava – evropsky významná lokalita
Na sever od Hodonína, v prostoru mezi Hodonínem a Dubňanami, se rozprostírá rozsáhlý lesní celek zvaný Dúbrava. Na první pohled rozhodně nevypadá jako místo s významným výskytem vzácných rostlin a cenných rostlinných společenstev, vždyť celé území je protkáno sítí cest, zpevněných i nezpevněných, lze narazit i na nevzhledné stašidelně škrundající roury, ale navdory prvnímu dojmu a vytrvalému lidskému snažení je tomu právě tak. Jen malá část cenných ploch je maloplošně chráněna v PR Stupava a PP Pánov. Celé území je však zahrnuto do soustavy Natura 2000 jako Hodonínská doubrava, jehož rozloha činí 3029 hektarů.
Dolnomoravský úval, Horky – přírodní rezervace
Na okraji jihomoravské obce Milotice (okres Hodonín) se nachází mezi poli a vinohrady přírodní rezervace Horky, která představuje unikátní stepní společenstva se vzácnými druhy rostlin a živočichů v jinak intenzivně zemědělsky obhospodařované krajině.
Dolnomoravský úval, Váté písky u Bzence – národní přírodní památka
Podél železniční trati Břeclav – Přerov, mezi stanicemi Rohatec a Bzenec přívoz (Hodonínsko) se nalézá významná přírodní rezervace s jednoznačným jménem Váté písky. Zdejší písky pocházejí ze sedimentů řeky Moravy a byly vyváty během pleistocénu. Místy dosahují až mocnosti 30 m. Rozloha celé přírodní památky, která byla vyhlášena v roce 1990, dosahuje bezmála 100 hektarů a nalézá se v nadmořské výšce od 186 do 195 m.