Nedávné schvalování nového trestního zákoníku a následná diskuse o možnosti pěstovat kaktusy ukázaly, v jakém zmatku vznikají naše zákony, ale i to, jak je obtížné se v nich orientovat a že i dobrý úmysl zákonodárce může mít dalekosáhlé, byť třeba nezamýšlené důsledky. Pro běžného občana je obtížné se v množství zákonů, vyhlášek, směrnic, nařízení, norem a mezinárodních smluv vyznat a také pochopit, co zákonodárce chtěl vlastně říci a jaké to má pro něj jako občana důsledky. Proto jsme se rozhodli, že na stránkách BOTANY.cz se problematice vztahu rostlin a zákonů budeme více věnovat. Bude se jednat o pohled navýsost botanický, proto jistě právníci prominou některé méně odborně znějící formulace či interpretace.
Rostliny a zákony
Rostliny a zákony 2.: Přehled zákonů, vyhlášek, úmluv a norem o rostlinách
Přehled hlavních zákonů a vyhlášek platných na území České republiky, ve kterých jsou zmiňovány rostliny:
Rostliny a zákony 3.: Ochrana přírody a trestní zákoník
Legislativu vztahující se k ochraně přírody je možné získat na stránkách Ministerstva životního prostředí (odkaz mimo Botany.cz), a to včetně připravovaných návrhů a legislativních změn. Platné znění nalezneme na stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (odkaz mimo Botany.cz), na kterých se také seznámíme s celou legislativou, evropskými směrnicemi, mezinárodními úmluvami, zákony, zřizovacími listinami chráněných území, nařízeními vlády a směrnicemi ministerstva. Odbor řízení státní správy Ministerstva životního prostředí vypracoval příručku Judikatura v právu životního prostředí, která by měla pomoci se v právu zorientovat.
Rostliny a zákony 4.: Rostlinolékařská péče
V roce 1904 se v New Yorku objevilo usychání kaštanovníku zubatého (Castanea dentata), které zapříčinila houba Cryphonectria parasitica (Murrill) Barr (Endothia parasitica [Murrill] Anderson & Anderson). Zdrojem nákazy byla nejspíše botanická zahrada, odtud se houba velice rychle šířila dál. Způsobila úhyn velkých rozloh kaštanovníkových lesů, které do té doby byly i významnou lesní dřevinou. Dnes je rozšířena na celém východě Severní Ameriky a najít vzrostlý kaštanovník je prakticky nemožné. Tato infekce byla zanedlouho následována infekcí buku Fagus grandifolia, která naštěstí byla méně zdrcující. V Evropě se po první světové válce objevuje grafióza jilmů, která podobným způsobem zdecimovala porosty jilmů. Rozšíření chorob a škůdců v zemědělství a ovocnářství znamenalo velké škody na majetku a úrodě. Klasickým příkladem je révokaz, který zlikvidoval vinice na konci 19. století, a to nejen v Praze, epidemie šárky švestek či známý americký brouk – mandelinka bramborová. K zabránění šíření chorob a škůdců byla přijata řada smluv a řeší je rostlinolékařská legislativa.
Rostliny a zákony 5.: Zemědělské zákony
Protože v naší společnosti je třeba zákonem upravit vše – což je při dravosti či naopak lenosti mnohých firem pochopitelné – tak i zemědělství a lesnictví upravuje celá řada zákonů a vyhlášek.
Rostliny a zákony 6.: Držba rostlin a prokázání původu rostlin
Nejproblematičtější částí legislativy, která se týká rostlin, je omezení jejich držby a prokázání původu u chráněných druhů. Zákaz či omezení držby vybraných druhů neřeší samostatný zákon, ale jsou obsaženy v několika zákonných nařízeních:
Rostliny a zákony 7.: CITES
Přijetí mezinárodní smlouvy CITES bylo obrovským úspěchem mezinárodní ochrany přírody. Řada druhů, především živočichů, byla ve velkém vybíjena, aby bylo možné zásobovat trh slonovinou, rohy nosorožců či kožešinami. Podobná situace byla a je u některých tropických dřevin či léčivých rostlin. Velkou část obchodu také zahrnují rostliny a živočichové pro sběratele. U rostlin se jedná především o kaktusy a sukulenty, masožravé rostliny, některé cibuloviny a orchideje. Přitom jejich nelegální sběr v přírodě začal ohrožovat (a dodnes ohrožuje) přírodní populace. Aby se obchod omezil, byla přijata úmluva, která vymezuje ohrožené druhy a stanoví podmínky obchodu s nimi. V současné době k úmluvě přistoupilo celkem 172 členských zemí, Česká republika přistoupila po revoluci v roce 1992.
Rostliny a zákony 8: Oceňovací vyhláška
Vyhláška o oceňování majetku je v podstatě jedinou normou, která může pomoci v boji s tím, co už naši pradědové označovali jako Bestia triumphans. Tento pojem začal být používán zhruba před sto lety, kdy větší česká města postihla mohutná vlna stavebních zásahů. Rozsáhlými demoličními akcemi byly ničeny celé historické čtvrti – účel byl jediný: získat volné stavební pozemky v centru měst. Tento bezohledný postup tehdy vyvolal odpor široké veřejnosti, pověstným se stal především protestní manifest Viléma Mrštíka z roku 1897, který byl publikován právě pod názvem Bestia triumphans. Onen pojem vyjadřuje tedy především bezohlednou sílu peněz, která je spojená s nedostatečným morálním a kulturním povědomím mocných. Právě tato ukrutná kombinace ničí ráz naší krajiny, ale třeba i zeleň ve městech. V naší době, kdy se snad vše řeší z hlediska ekonomiky, se tradice, estetika, či odpovědnost mnohdy stávají jen prázdnými pojmy. Proto jsou ekonomické argumenty v podstatě jediné, které mohou bezohlednost některých developerských aktivit zastavit. Můžeme spočítat cenu zahrady, parku či samostatně stojících dřevin, které mají být zrušeny. V mnohých případech se může ukázat, že například výnos ze štětového parkoviště, které má být místo zeleně postaveno, neuhradí cenu zeleně ani v horizontu 10 let, natož aby se splatila vlastní investice do parkoviště.
Rostliny a zákony 9.: Tak nám zakázali bolševníka! – Kerýho bolševníka, paní Müllerová? Já znám dva…
Za doby teroru během francouzské revoluce mohl být žlutě kvetoucí kosatec na zahradě důvodem ke gilotinování. Kosatec byl považován za královský znak, Fleur-de-lis, a při vhodně napsaném udání byl jeho pěstitel zatvrzelý roajalista. Doba revolučního teroru již dávno minula a pěstování rostlin bylo po dvě století jednou z nejliberálnějších oblastí lidské činnosti. Snad jen za komunistů v padesátých letech by se úmyslné vysazování dříšťálu na polních remízcích mohlo považovat za provokaci, i když pokud by měl rudé listy…
Rostliny chráněné v soustavě Natura 2000
Jedním z cílů Evropského hospodářského společenství je i ochrana zachování životního prostředí a udržení biodiverzity. Na základě tohoto faktu byly v rámci Evropského společenství vybrány nejcennější, nejohroženější, nejvzácnější rostlinné a živočišné druhy a přírodní stanoviště, pro které je připravována soustana chráněných území Natura 2000 tvořená evropsky významnými lokalitami a ptačími oblastmi.
Zákonem chráněné druhy rostlin Francie
Soupis chráněných druhů rostlin Francie najdeme ve vyhlášce Liste des espèces végétales protégées sur l’ensemble du territoire national (Arrêté du 20 janvier 1982 fixant la liste des espèces végétales protégées sur l’ensemble du territoire national), která byla publikována dne 20. ledna 1982, novelizována ještě v letech 1995 (několik položek seznamu bylo tehdy odstraněno, např. Anemone hortensis, Campanula allionii, Eritrichium nanum, Limonium oleifolium aj.) a 2006.
Zákonem chráněné druhy rostlin Irska
Ochranu rostlin v Irsku definuje zákon S. I. No. 94 of 1999 – Flora (Protection) Order z roku 1999, který nahradil starší zákon S. I. No. 274 z roku 1987. Tento nový soupis zákonem chráněných druhů navazuje na obecný ochranářský zákon Wildlife Act z roku 1976, který – mimo jiné – zakazuje zákonem chráněné rostliny anebo jejich části trhat a vykopávat, stejně tak svévolně zasahovat do přírodních stanovišť těchto rostlin, ovšem také tyto rostliny bez patřičného povolení nakupovat, prodávat nebo mít v držbě jakkoli jinak.
Zákonem chráněné druhy rostlin Maďarska
Zákonná ochrana rostlin v Maďarsku je založena na vyhlášce Ministerstva životního prostředí a vody č. 3/2005 (VIII. 31.). Celkový počet původních a zdomácnělých taxonů vyšších rostlin Maďarska je podle sčítání botanika Károly Rezsö Soóa (1980) 2148 taxonů, podle Tibora Simona (2000) je to 2183 taxonů.
Zákonem chráněné druhy rostlin Německa
Ochrana přírody je v Německu určována zákonem Gesetz über Naturschutz und Landschaftspflege, ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin je pak definována nařízením Bundesartenschutzverordnung (Verordnung zum Schutz wild lebender Tier- und Pflanzenarten), které bylo vydáno dne 19. 12. 1986, aktualizováno 16. 2. 2005. Soupis chráněných druhů obsahuje jeho příloha Anlage 1 Schutzstatus wild lebender Tier- und Pflanzenarten.
Zákonem chráněné druhy rostlin Polska
Zákonná ochrana planě rostoucích rostlin v Polské republice je určena výnosem ministra životního prostředí ze dne 9. července 2004 (Dz.U. Nr 168 poz.1764), na základě článku 48 zákona ze dne 16. 4. 2004 o ochraně přírody (Dz. U. Nr 92 poz. 880).