Rostliny a zákony

Nedávné schvalování nového trestního zákoníku a následná diskuse o možnosti pěstovat kaktusy ukázaly, v jakém zmatku vznikají naše zákony, ale i to, jak je obtížné se v nich orientovat a že i dobrý úmysl zákonodárce může mít dalekosáhlé, byť třeba nezamýšlené důsledky. Pro běžného občana je obtížné se v množství zákonů, vyhlášek, směrnic, nařízení, norem a mezinárodních smluv vyznat a také pochopit, co zákonodárce chtěl vlastně říci a jaké to má pro něj jako občana důsledky. Proto jsme se rozhodli, že na stránkách BOTANY.cz se problematice vztahu rostlin a zákonů budeme více věnovat. Bude se jednat o pohled navýsost botanický, proto jistě právníci prominou některé méně odborně znějící formulace či interpretace.

Číst dál

V roce 1904 se v New Yorku objevilo usychání kaštanovníku zubatého (Castanea dentata), které zapříčinila houba Cryphonectria parasitica (Murrill) Barr (Endothia parasitica [Murrill] Anderson & Anderson). Zdrojem nákazy byla nejspíše botanická zahrada, odtud se houba velice rychle šířila dál. Způsobila úhyn velkých rozloh kaštanovníkových lesů, které do té doby byly i významnou lesní dřevinou. Dnes je rozšířena na celém východě Severní Ameriky a najít vzrostlý kaštanovník je prakticky nemožné. Tato infekce byla zanedlouho následována infekcí buku Fagus grandifolia, která naštěstí byla méně zdrcující. V Evropě se po první světové válce objevuje grafióza jilmů, která podobným způsobem zdecimovala porosty jilmů. Rozšíření chorob a škůdců v zemědělství a ovocnářství znamenalo velké škody na majetku a úrodě. Klasickým příkladem je révokaz, který zlikvidoval vinice na konci 19. století, a to nejen v Praze, epidemie šárky švestek či známý americký brouk – mandelinka bramborová. K zabránění šíření chorob a škůdců byla přijata řada smluv a řeší je rostlinolékařská legislativa.

Číst dál

Protože v naší společnosti je třeba zákonem upravit vše – což je při dravosti či naopak lenosti mnohých firem pochopitelné – tak i zemědělství a lesnictví upravuje celá řada zákonů a vyhlášek.

Číst dál

Přijetí mezinárodní smlouvy CITES bylo obrovským úspěchem mezinárodní ochrany přírody. Řada druhů, především živočichů, byla ve velkém vybíjena, aby bylo možné zásobovat trh slonovinou, rohy nosorožců či kožešinami. Podobná situace byla a je u některých tropických dřevin či léčivých rostlin. Velkou část obchodu také zahrnují rostliny a živočichové pro sběratele. U rostlin se jedná především o kaktusy a sukulenty, masožravé rostliny, některé cibuloviny a orchideje. Přitom jejich nelegální sběr v přírodě začal ohrožovat (a dodnes ohrožuje) přírodní populace. Aby se obchod omezil, byla přijata úmluva, která vymezuje ohrožené druhy a stanoví podmínky obchodu s nimi. V současné době k úmluvě přistoupilo celkem 172 členských zemí, Česká republika přistoupila po revoluci v roce 1992.

Číst dál

Vyhláška o oceňování majetku je v podstatě jedinou normou, která může pomoci v boji s tím, co už naši pradědové označovali jako Bestia triumphans. Tento pojem začal být používán zhruba před sto lety, kdy větší česká města postihla mohutná vlna stavebních zásahů. Rozsáhlými demoličními akcemi byly ničeny celé historické čtvrti – účel byl jediný: získat volné stavební pozemky v centru měst. Tento bezohledný postup tehdy vyvolal odpor široké veřejnosti, pověstným se stal především protestní manifest Viléma Mrštíka z roku 1897, který byl publikován právě pod názvem Bestia triumphans. Onen pojem vyjadřuje tedy především bezohlednou sílu peněz, která je spojená s nedostatečným morálním a kulturním povědomím mocných. Právě tato ukrutná kombinace ničí ráz naší krajiny, ale třeba i zeleň ve městech. V naší době, kdy se snad vše řeší z hlediska ekonomiky, se tradice, estetika, či odpovědnost mnohdy stávají jen prázdnými pojmy. Proto jsou ekonomické argumenty v podstatě jediné, které mohou bezohlednost některých developerských aktivit zastavit. Můžeme spočítat cenu zahrady, parku či samostatně stojících dřevin, které mají být zrušeny. V mnohých případech se může ukázat, že například výnos ze štětového parkoviště, které má být místo zeleně postaveno, neuhradí cenu zeleně ani v horizontu 10 let, natož aby se splatila vlastní investice do parkoviště.

Číst dál

Za doby teroru během francouzské revoluce mohl být žlutě kvetoucí kosatec na zahradě důvodem ke gilotinování. Kosatec byl považován za královský znak, Fleur-de-lis, a při vhodně napsaném udání byl jeho pěstitel zatvrzelý roajalista. Doba revolučního teroru již dávno minula a pěstování rostlin bylo po dvě století jednou z nejliberálnějších oblastí lidské činnosti. Snad jen za komunistů v padesátých letech by se úmyslné vysazování dříšťálu na polních remízcích mohlo považovat za provokaci, i když pokud by měl rudé listy…

Číst dál