Syn.: Rubus nutkanus Mocino ex Ser. in DC., Rubacer parviflorus (Nutt.) Rydb.
Česká jména: ostružiník nutkajský (Slavík 1995), ostružiník drobnokvětý, ostružiník nutkajský (Mareček 2001), ostružiník nutkajský (Kubát 2002)
Čeleď: Rosaceae – růžovité
Rozšíření: Západ Severní Ameriky – od Aljašky po severní Mexiko, na východ po Albertu a Nové Mexiko, disjunktivně až po Ontario a Michigan. U nás občas pěstován v parcích, ojediněle zplaňuje, zdomácnělý výskyt je znám z parku v Průhonicích.
Ekologie: Otevřená místa – paseky, kraje silnic, náspy, pobřeží, světlé lesy (zejména olšové – Alnus rubra). Druh raných sukcesních stadií, jedna z prvních rostlin obsazujících čerstvé paseky a spáleniště. Obvykle tvoří husté porosty prostřednictvím podzemních výběžků. V severní části areálu roste spíš v nízkých nadmořských výškách, jižněji vystupuje až do subalpínského stupně.
Popis: Vzpřímený keř 0,5–3 m vysoký. Prýty bez ostnů, mladé prýty žláznatě chlupaté, později olysávající, staré s odlupčivou borkou. Listy střídavé, s dlouhými žláznatě chlupatými řapíky, až 25 cm široké, tenké, jemně oboustranně chlupaté, 3–7laločné, nejčastěji 5laločné (tvaru javorového listu), laloky hrubě a nestejně pilovité. Prostřední lalok listu je jen o málo větší než laloky sousední. Květy bílé, 2–4(–6) cm v průměru, po 3–11 v chudých vrcholových chocholičnatých květenstvích s bledými stopkatými žlázkami (kališní lístky jen chudě žláznaté nebo nežláznaté), koruna jemně zkadeřená. Korunních lístků 5, tyčinky početné, prašníky světle žluté. Souplodí peckoviček ploše vyklenutá, za zralosti jasně červená, chlupatá, 10–15 mm v průměru.
Záměny: Podobný je východoamerický ostružiník vonný (Rubus odoratus), který se liší nachově červenými květy, červenofialovými žlázkami v bohatém květenství, laloky listů má jen jemně pilovité, prostřední lalok je zřetelně větší než laloky sousední. U nás je občas pěstován, zplaňuje častěji než ostružiník nutkajský, zejména v parcích. Oba druhy patří do podrodu Anoplobatus (Focke) Focke.
Využití: Ostružiník nutkajský se jen vzácně pěstuje pro komerční využití, neboť plody jsou velmi měkké. Plody chutnají mdle až sladce (záleží na stanovišti a osobní chuti), obsahují velké množství peciček. Často se z nich vyrábí kvalitní domácí džem. Indiáni konzumovali také mladé šťavnaté prýty.
Poznámka: Anglické jméno druhu je thimbleberry (thimble = náprstek).
Fotografovali Jan Prančl, ve dnech 10. 7. 2009 (Kanada, Britská Kolumbie, Upper Arrow Lake), 11. 7. 2009 (Britská Kolumbie, New Denver) a 12. 7. 2009 (Britská Kolumbie, Vancouver, Lynn Canyon); Vít Grulich, dne 7. 7. 2007 (plody: Vancouver Island, Bamberton Provincial Park).