RUBUS PARVIFOLIUS L. – ostružiník malolistý / ostružina

Syn.: Ampomele triphylla (Thunb.) Raf., Rubus chinensis Thunb., Rubus macropodus Ser., Rubus paniculatus Roxb., Rubus purpureus Bunge, Rubus schizostylus H. Lév., Rubus simsonianus Gand., Rubus tasmanicus Gand., Rubus thunbergii Blume, Rubus tokyensis Gand., Rubus triphyllus Thunb., Rubus walterianus Gand., Rubus zahlbrucknerianus Endl.
Čeleď: Rosaceae – růžovité

Rubus parvifolius

Rozšírení: Disjunktivní areál tohoto druhu leží ve východní Asii a ve východní Austrálii. Na severní polokouli zasahuje k severu až do čínského Mandžuska, do severního Japonska a na ruský Sachalin, na jihu vyznívá na čínsko-vietnamském pomezí. Jižní arela se táhne od jihovýchodního Queenslandu až po Victorii a Tasmánii. Byl zavlečen i do některých států USA.
Kromě nominátní variety jsou v areálu rozlišovány ještě další dvě variety, ve východní Asii je to Rubus parvifolius var. adenochlamys, na Tchaj-wanu Rubus parvifolius var. toapiensis.

Ekologie: Roste v křovinaté vegetaci a v lesních lemech, v pásmu od mořského pobřeží až do subalpínského stupně. Na severní polokouli kvete od května do června, na jižní od listopadu do února.

Rubus parvifolius

Popis: Opadavý keř s větvemi obloukovitě klenutými, 1–2(–3) m dlouhými, šedohnědými, červenohnědými až černohnědými, chlupatými, řídce ostnitými. Listy jsou řapíkaté, lichozpeřené, se 3–5 lístky, terminální lístek je řapíčkatý, 1–2 cm dlouhý, postranní lístky jsou přisedlé, chlupaté, ostnité; lístky jsou obvejčité až skoro okrouhlé, 2,5–6 cm dlouhé a 2–6 cm široké, na bázi klínovité až zaokrouhlené, po stranách nerovnoměrně pilovité, někdy i laločnaté, na vrcholu tupé nebo špičaté, na líci přitiskle chlupaté, na rubu hustě plstnaté; palisty jsou čárkovité, až 10 mm dlouhé, chlupaté. Květenstvím je terminální nebo axilární chocholík, někdy i hrozen, 4–8 cm dlouhý; listeny jsou čárkovité, až 10 mm dlouhé, chlupaté; květy dosahují až 10 mm v průměru, kališní lístky jsou kopinaté až vejčité, 5–8 mm dlouhé, zašpičatělé, ostnité, korunní lístky jsou podlouhlé až široce vejčité, kratší než lístky kališní, tedy jen 4–6 mm dlouhé, nehetnaté, růžové až nachově červené. Souplodí je vejcovité až kulovité, dosahuje v průměru až 15 mm, v době zralosti je červené.

Využití: Ostružiny tohoto druhu jsou jedlé a chutné, lze je konzumovat syrové nebo je použít k přípravě sirupů a džemů. Sušené se užívají v tradiční čínské medicíně.

Poznámka: Početný rod Rubus je v Austrálii zastoupen zhruba 25 druhy, přičemž jen sedm z nich je zde původních. Na Tasmánii, odkud pocházejí naše snímky, se vyskytují dva autochtonní druhy tohoto rodu, kromě zde představovaného je to ještě bylinný ostružiník Gunnův (Rubus gunnianus). Na blízkém Novém Zélandu roste ostružiníků asi 35 druhů, většina z nich není původních, endemických druhů je tu v tomto rodu šest (např. Rubus cissoides).

Rubus parvifolius
Rubus parvifolius
Rubus parvifolius
Rubus parvifolius

Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 2. 12. 2023 (Austrálie, Tasmania, Narawntapu National Park).