Syn.: Rubus polytrichus Franch.
Čeleď: Rosaceae – růžovité
Systematické zařazení: Rubus sect. Dalibardastrum (Focke) T. T. Yu et L. T. Lu
Rozšíření: Východoasijský druh, vyskytuje se v čínských provinciích S’-čchuan a Jün-nan. Byl zavlečen do Velké Británie, kde byl pěstován od roku 1908, první zplanění zde bylo pozorováno v roce 1976.
Ekologie: Roste na křovinatých a lesnatých horských svazích, v nadmořských výškách zhruba od 1800 až do 3600 m. Druhotně se objevuje v okolí lidských sídel a zahrad, při okrajích silnic i na rumištích a skládkách. Kvete od června do července.
Popis: Keř s prýty plazivými nebo šplhavými, odstále rezavě štětinatými. Listy jsou řapíkaté, vejčité, 6–12 cm dlouhé a 3–8 cm široké, na bázi srdčité, po okraji chobotnatě vykrajované, ostře pilovité, na vrcholu krátce zašpičatělé, na líci sytě zelené, lysé nebo na žilkách řídce štětinaté, na rubu přitiskle šedobíle plstnaté a na žilkách štětinaté; palisty jsou vytrvávající, úzce vejčité, zhruba 12 mm dlouhé, po okraji dřípené. Květenství je terminální, hroznovité, 3–5 cm dlouhé, vřeteno je plstnaté, pokryté rezavými štětinami; listeny jsou kopinaté až vejčité, až 16 mm dlouhé, dřípené; stopky jsou 2–3 cm dlouhé, kališní cípy jsou kopinaté, až 12 mm dlouhé, štětinaté, celokrajné, na vrcholu zašpičatělé a hrotité, korunní lístky jsou obvejčité, 7–9 mm dlouhé, bílé, na bázi nehetnaté, na vrcholu vykrojené nebo špičaté. Souplodí je kulovité, v době zralosti červené, dosahuje průměru okolo 17 mm.
Využití: Ostružiny tohoto druhu jsou jedlé, konzumují se především syrové. Vysazuje se i v západoevropských zahradách, především jako půdopokryvná rostlina.
Fotografováno dne 6. 6. 2019 (Belgie, Vlámsko, Plantentuin Meise).