Syn.: Acyntha guineensis (L.) Medik., Acyntha thyrsiflora (Thunb.) Kuntze, Aletris guineensis (L.) Jacq., Aletris hyacinthoides (L.) L., Aloe hyacinthoides L., Aloe hyacinthoides var. guineensis L., Cordyline hyacinthoides (L.) W. Wight, Pleomele aloifolia Salisb., Salmia spicata Cav., Sanseverinia thyrsiflora Petagna, nom. illeg., Sansevieria angustiflora Lindb., Sansevieria fulvocincta Haw., Sansevieria grandis Hook. f., Sansevieria guineensis (L.) Willd., Sansevieria hyacinthoides (L.) Druce, Sansevieria laetevirens Haw., Sansevieria latifolia Bojer, Sansevieria polyphylla Haw., Sansevieria rufocincta Baker, Sansevieria spicata (Cav.) Haw., Sansevieria stenophylla Link, Sansevieria thyrsiflora (Petagna) Thunb., nom. illeg., Veltheimia guineensis (L.) Neck.
Česká jména: tenura (Presl 1846, Mareček 1996)
Čeleď: Asparagaceae – chřestovité
Rozšíření: Druh tropické východní a jižní Afriky, vyskytuje se v oblasti od Keni přes Tanzanii, Mosambik a Zimbabwe až po východní část Jihoafrické republiky, kde zasahuje až do pobřežních oblastí u Indického oceánu. Někdy je uváděn též z Rovníkové Guiney, byl údajně zavlečen i na Floridu, do Texasu a Střední Ameriky, včetně Antil – v této oblasti je uváděn rovněž výskyt podobného druhu Dracaena trifasciata.
Ekologie: Roste v křovinaté vegetaci na písčitých a kamenitých půdách, v mopanových (Colophospermum mopane) a uzlencových (Combretum sp.) lesích, stoupá až do nadmořské výšky okolo 1600 m.
Popis: Bezlodyžná bylina s podzemním oddenkem a obvykle 2 listy, které jsou víceméně kopinaté, 15–70 cm dlouhé a 3–12 cm široké, vzpřímené, lysé, tmavě zelené s početnými světlejšími příčnými pásy, po okraji bělavé s červeným lemem. Květenství je hroznu podobné, vyrůstá na přímé stopce, je 45–82 cm dlouhé a až 7 cm široké; květy vyrůstají ve svazečcích po 2–6, okvětí je 3–5 cm dlouhé, okvětní lístky jsou zelenobílé, bílé nebo světle žluté, někdy nafialověle naběhlé. Plodem je bobule, 6–10 m široká, v době zralosti světle oranžová.
Využití: Druh byl údajně zaveden do kultury už na sklonku 17. století, první záznamy o pěstování notoricky známého „tchýnina jazyka“ by se tedy mohly týkat i tohoto východoafrického druhu. Do Evropy byl snad přivezen ze západního pobřeží Afriky, což může – vzhledem k uvedenému areálu druhu – vzbuzovat určité rozpaky.
Poznámka: Dříve byl tento druh řazen k rodu tenura (Sansevieria), který zahrnoval na 70 druhů z tropů Starého světa. Byl pojmenován podle italského šlechtice Pietra Antonia Sanseverina, hraběte z Chiaromonte (1724–71), v jehož zahradě byly tyto rostliny pěstovány. V současnosti je řazen k rodu Dracaena, k němuž patří 189 druhů (POWO 2021).
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 4. 9. 2018 (Jihoafrická republika, Mpumalanga, Blyde River Canyon Nature Reserve).