Syn.: Balsamita balsamita (L.) Rydb., nom. illeg., Balsamita major Desf., Balsamita suaveolens Pers., Balsamita vulgaris Willd., Chamaemelum balsamita (L.) E. H. L. Krause, Chrysanthemum balsamita (L.) Baill., Chrysanthemum grande (L.) Hook. f., Chrysanthemum grandiflorum (Desf.) Dum. Cours., Chrysanthemum majus (Desf.) Asch., Chrysanthemum tanacetifolium (Desr.) Dum. Cours., Chrysanthemum tanacetum Vis., Leucanthemum balsamita (L.) Over, Matricaria balsamita (L.) Desr., Pyrethrum balsamita Willd., Pyrethrum majus (Desf.) Tzvelev
Česká jména: římbaba marolist (Presl 1846), kopretina maří list (Domin et Podpěra 1928), kopretina mařílist (Dostál 1950), maří list balšámový (Dostál 1989, Kubát 2002)
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Rozšíření: Původní výskyt lze zřejmě lokalizovat do Turecka, na Kavkaz, do Zakavkazí, Iráku a Íránu. Výskyt v Evropě je zřejmě všude druhotný (velmi dlouho se pěstuje zejména ve Středozemí), stejně tak asi druhotné je rozšíření ve Střední Asii; zplaňování bylo zaznamenáno i v Severní Americe. Zejména v minulosti se druh často pěstoval i ve střední Evropě a občas zplaňoval, na rumištích byl nalezen i v ČR.
Ekologie: Stanovištěm jsou stepní trávníky, kamenité pastviny, úhory a křovinaté svahy, vystupuje až do nadmořské výšky 2000 m.
Popis: Vytrvalá silně aromatická bylina; lodyha je přímá, (30–)40–60(–100) cm vysoká, na průřezu 5hranná, pavučinatě chlupatá a s vtroušenými přisedlými a krátce stopkatými žlázkami. Přízemní a dolní lodyžní listy jsou řapíkaté, s podlouhlou čepelí, na bázi asymetrickou, na okraji drobně nepravidelně zubatou; střední a horní lodyžní listy jsou přisedlé, eliptické, (5–)6–10 cm dlouhé a 3–4(–4,5) cm široké, na bázi někdy peřenosečné, nepravidelně zubaté až téměř celokrajné, na vrcholu tupé. Květenství jsou úbory v chocholíku, bývá jich 10–100; zákrov je polokulovitý, 3–4řadý, zákrovní listeny jsou podlouhlé až kopinaté, 3–4 mm dlouhé, se zelenými kýlem a na vrcholu suchomázdřitě lemované; okrajové květy (ne vždy vyvinuté) jsou samičí, s bílou, 3–7 mm dlouhou ligulou; terč tvoří květy oboupohlavné, trubkovité, světle žluté. Nažky jsou obráceně kuželovité, 1,2–2,3 mm dlouhé, žebernaté, na vrcholu s úzkým, drobně zubatým lemem.
Využití: Rostliny obsahují vonné silice a odedávna se užívaly v lidovém léčitelství, ale i jako repelent proti hmyzu, Šťáva z listů zmírňuje svědivost po popíchání bodavým hmyzem i na popáleninách, je účinná i na hemeroidy. Dobré účinky byly pozorovány i při zánětech průdušek.
Poznámka: Bohatá synonymika svědčí o rozmanitém chápání klasifikace tohoto druhu: v současné době se badatelé přiklánějí k názoru, že jde o součást šířeji chápaného rodu Tanacetum. Pěstovaly se zejména rostliny bez jazykovitých květů, které naopak převažují ve volné přírodě; někteří badatelé je odlišují jako samostatný poddruh Tanacetum balsamita subsp. balsamitoides.
Fotografovala Alena Vydrová, dne 9. 9. 2019 (Itálie, Řím, Orto botanico).