Česká jména: lípa kjúšúská (Ottomanský 2018)
Čeleď: Malvaceae – slézovité
Rozšíření: Východoasijský druh, endemit Japonska. Vyskytuje se na jihu země, na ostrově Kjúšú a v jihozápadní části ostrova Honšú, jediná lokalita se objevuje také na ostrově Šikoku. Druh popsal japonský lesník Homi Shirasawa až v roce 1900, do Evropy byl introdukován teprve v roce 1930 (Velká Británie), u nás byl poprvé vysazen dokonce až v roce 2007 v areálu lesnické školky ve středočeských Oplanech-Klíčích.
Ekologie: Roste v listnatých lesích, v nadmořských výškách zhruba od 100 do 600 m. Kvete až kolem poloviny srpna, květy jsou výrazně vonné.
Popis: Opadavý strom dosahující výšky až okolo 24 m, v kultuře roste většinou jako keř s polokulovitou korunou. Borka je světle hnědošedá, nejprve hladká, později rozbrázděná a odlupčivá, letorosty jsou nejprve krátce chlupaté a pokryté světlými lenticelami, později lysé, lesklé, červenohnědé. Listy jsou řapíkaté, jen úzce vejčité, 4,4–7,6 cm dlouhé a 2–3,6 cm široké, na bázi nesouměrné, klínovitě-uťaté, po okraji pilovité, se zuby nepravidelně rozloženými a k vrcholu stočenými, na vrcholu je čepel zašpičatělá, s 5–6 páry vedlejších žilek. Na líci je čepel tmavě zelená, lysá, jen při bázi listu s několika jednoduchými chlupy na hlavních žilkách, na rubu je světle zelená, většinou lysá, jen při bázi v paždí žilek s jednoduchými chlupy, které se mohou roztroušeně objevovat i na ploše celé čepele. Květenství je 2–4krát větvené, s 9–31 květy; listen je přisedlý nebo jen krátce stopkatý, 3,2–7,4 cm dlouhý, úzce eliptický; květy jsou drobné, dosahují 5–6 mm v průměru, korunní lístky jsou vejčité, až 4,3 mm dlouhé, špičaté, bledě žlutozelené, korunní lístky jsou až 5,2 mm dlouhé, světle žluté; tyčinek je 15–20, staminodií je 5. Plody jsou téměř kulovité, krátce plstnaté, v prstech snadno smáčknutelné.
Využití: Tento velmi zajímavý a ve tvaru listů lípě jen málo podobný druh lze pěstovat rovněž v klimatických podmínkách střední Evropy. Raší sice brzy, takže jej mohou poškozovat pozdní mrazy, avšak regeneruje dobře.
Fotografováno dne 14. 9. 2020 (Česko, Čechy, Oplany-Klíče).
Literatura:
Donald Pigott (2012): Lime-trees and Basswoods: A Biological Monograph of the Genus Tilia. Cambridge University Press.
Ondřej Ottomanský (2018): Zhodnocení rodu Tilia L. z pohledu zahradní a krajinářské architektury. Disertační práce, Zahradnická fakulta v Lednici.