Předšumaví je docela členitá, kopcovitá krajina, plochy polí a luk střídají remízky a mezi nimi se choulí malé vesničky. Takový obraz skýtá i okolí Prachatic, kde byla nad údolím Blanice nedaleko obce Zábrdí v roce 1992 vyhlášena přírodní památka V polích. Rezervace má rozlohu necelé 2 ha a chrání zachovalou ukázku typických předšumavských luk.
K jihu orientovaná strmá stráň byla v minulosti sečena a zřejmě také přepásána, v mírněji svažitých částech také asi občas orána. Extenzivní obhospodařování vedlo k tomu, že se zde – stejně tak jako na podobných místech v území – stabilizovala vegetace trávníků s velmi charakteristickou druhovou skladbou. Lokalita V polích měla to štěstí, že se jí v druhé polovině 20. století nedotkla intenzifikace zemědělství, takže se zde tradiční způsob hospodaření udržel až do vyhlášení ochrany.
Jak to poznáme? Docela snadno: stačí přijet na počátku vegetační sezóny – rezervace V polích hostí jednu z nejpočetnějších populací rudohlávku kukačky (Anacamptis morio) v jižních Čechách. Tato orchidej musela být v minulosti zejména v podhorských oblastech všudypřítomná, badatelé její lokality v 19. století ani nezaznamenávali. Kolik jich muselo být? Jenže dosevy produkčních trav, které vyžadují intenzivní hnojení, způsobily, že z krajiny plošně ustoupila a dnes patří mezi velké vzácnosti. Za posledních sto let klesl počet lokalit tohoto druhu sotva na jednu desetinu někdejšího počtu, a pokud by se o stanoviště cíleným způsobem nepečovalo, rostliny by dále ustupovaly.
Že jde o pozůstatek zanikajících vegetačních typů, poznáme i podle dalších znaků. V trávníku převládají méně produkční, krátkostébelné druhy: kostřava ovčí (Festuca ovina), kostřava červená (Festuca rubra), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), ovsíř pýřitý (Avenula pubescens), hojná je bika ladní (Luzula campestris) i ostřice jarní (Carex caryophyllea). V květnaté louce se dále prolínají kopretina irkutská (Leucanthemum ircutianum), zvonek rozkladitý (Campanula patula), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata), máchelka srstnatá (Leontodon hispidus), smolnička obecná (Viscaria vulgaris), vítod obecný (Polygala vulgaris), na místech s mělkou půdou i mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides), pupava bezlodyžná (Carlina acaulis), devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum) a mochna jarní (Potentilla verna).
Důkazem výjimečnosti vegetace je srovnání s okolními trávníky. Mezi obcí a rezervací jsou sečené louky, které byly poškozeny hnojením. Porost je mnohem vyšší a hustší, daleko větší zastoupení v něm mají vzrůstné trávy: srha říznačka (Dactylis glomerata), psárka luční (Alopecurus pratensis), bojínek luční (Phleum pratense) a ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius). Na západě k rezervaci přiléhá intenzivní pastvina, jejíž rostlinný kryt je permanentně dobytkem zastřihován „na ježka“, takže většina rostlin nestačí odkvést a vysemenit se, a je odkázána na vegetativní množení. To umí mnohem lépe trávy, než většina jmenovaných „kvetoucích“ rostlin, orchideje nevyjímaje.
Dnešní ochrana orchidejových luk a pastvin se potýká s různými problémy. Intenzita obhospodařování nesmí být příliš intenzivní, na druhé straně je vážným problémem i neposečení porostu, kdy stařina zůstává v porostu a – pokud se porost neposeče více let za sebou – hromadí se, a tím jednak znemožňuje klíčení, jednak vysiluje rostliny s podzemními hlízkami. Vegetaci ovlivňují také výkyvy počasí: zrovna kukačky doplatily v roce 2019 na velice suchý duben a mnoho rašících rostlin zřejmě zaschlo a nevykvetlo. Klimatické výkyvy jsou zřejmě u mnoha orchidejí velmi významnou příčinou kolísání početnosti populací. Ještě dalším problémem je likvidace škrobnatých hlízek orchidejí divokými prasaty, které v nich hledají zdroj energie. Ve velkých populacích to snad nemusí být problém až takový (v mechanicky narušených plochách orchideje zase lépe klíčí), ale pokud je populace slabá, mohou mít prasata na orchideje vliv fatální.
V současné době nebývá jednoduché ani v rezervacích zajistit, aby populace orchidejí prosperovaly. Stačí nezvládnout organizaci managementu pár let po sobě, a předmět ochrany může být nenávratně ztracen. V roce 2021 v přírodní památce V polích vykvetlo více než 400 kukaček: to je naopak dobrý doklad toho, že zde jsou zásahy úspěšné.
Fotografovala Alena Vydrová, ve dnech 1. 5. 2017 a 11. 5. 2021.