GLADIOLUS PALUSTRIS Gaudin – mečík bahenní / mečík močiarny

Čeleď: Iridaceae – kosatcovité

Gladiolus palustris

Rozšíření: Jde o evropský druh. Jeho areál se rozprostírá od Pobaltí, Polska a středního Německa na severu po jihovýchodní Francii, Itálii a Balkánský poloostrov na jihu. Na východ jeho rozšíření zasahuje do jižního Běloruska a severozápadní Ukrajiny. U nás byl druh i v minulosti velmi vzácný, nyní jen v Polabí (NPP Slatinná louka u Velenky), Bílých Karpatech (Vojšické louky) a v lese Dúbrava u Hodonína.

Ekologie: Typickými biotopy jsou mokřadní slatinné a lesní louky od nížin až do nižšího horského stupně.

Popis: Vytrvalá bylina s podzemní hlízou. Výška 30–60 cm. Lodyha přímá. Listy úzce až čárkovitě kopinaté. Nejdolejší list je znenáhla zašpičatělý, široký 4–10 mm. Květenství, které nese 3–7 květů, je řídké, jednostranné. Květy jsou souměrné. Červeně nachové okvětí je téměř dvoupyské se vzpřímenými cípy a slabě zakřivenou trubkou. Plodem jsou tobolky, které jsou na vrcholu zaokrouhlené. Doba květu je květen až červen.

Záměny: Od podobného a poněkud častějšího mečíku střechovitého (Gladiolus imbricatus) se odlišuje tím, že nejdolejší list nemá tupý, ale zašpičatělý, okvětní trubku má méně zakřivenou a jeho tobolky nejsou na vrcholu vmáčklé.
Ohrožení a ochrana: Mečík bahenní je mimořádně dekorativní rostlina. Pro svou extrémní vzácnost je jak v ČR tak v SR řazen mezi kriticky ohrožené a zákonem chráněné druhy (C1b/CR – §/§). Zákonem chráněným druhem je i v Polsku, Srbsku, Rumunsku, Rusku a na Ukrajině. Je také druhem vyjmenovaným ve směrnici o stanovištích 92/43 EHS (Natura 2000).

Gladiolus palustrisGladiolus palustris
Gladiolus palustrisGladiolus palustris

Fotografováno ve dnech 27. 6. 2005 (David Průša: Slovensko, Záhorská nížina, Závod) a 11. 7. 2008 (Ladislav Hoskovec: Česko, Kersko, Velenka).