Syn.: Fissendocarpa linifolia (Vahl) Bennet, Jussiaea fissendocarpa Haines, Jussiaea hyssopifolia G. Don, Jussiaea linifolia Vahl, Jussiaea weddellii Micheli, Ludwigia linifolia (Vahl) R. S. Rao, nom. illeg.
Čeleď: Onagraceae Juss. – pupalkovité
Rozšíření: Druh s tropickým areálem, zřejmě původní v jižní Asii, kde roste od Srí Lanky a jižní Indie až po Tchaj-wan, Mikronésii, Indonésii, Novou Guineu a severní Austrálii, a snad i v západní Africe a ve Střední a Jižní Americe od Mexika až po Brazílii. Zcela jistě je nepůvodní ve východní Africe, na Madagaskaru a na většině Oceánie, místy má výskyt expanzní nebo invazní charakter.
Ekologie: Mokřadní rostlina, roste na pobřeží vodních kanálů, ve vlhkých příkopech, v rýžových polích i v zamokřených pasekách. Vystupuje do nadmořské výšky 1000 m.
Popis: Jednoletá bylina s přímou, 50–300 cm vysokou větvenou lodyhou a někdy ve vodě s prodlouženými pneumatofory nebo vystoupavými větvemi plazivým nebo plovoucím stonkem až 4 m dlouhým. Listy jsou střídavé; řapík je 0,3–1,8 cm dlouhý; čepel je kopinatá, 2–9 cm dlouhá a 0,5–2 cm široká, s 7–15 postranními žilkami, na bázi klínovitá, celokrajná, na vrcholu zašpičatělá. Květy jsou 4četné, vyrůstají jednotlivě v paždí listů, víceméně přisedlé; kališní lístky jsou kopinaté, 2–4 mm dlouhé; korunní lístky jsou eliptické, 2–3 mm dlouhé, žluté; tyčinek je 8; semeník je čtyřpouzdrý, čnělka je 1–1,5 mm dlouhá. Tobolka je válcovitá, 1,5–3 cm dlouhá, téměř oblá; semena jsou v pouzdrech obvykle dvouřadá.
Fotografováno dne 29. 1. 2019 (Indie, Kérala, Alappuzha).