Česká jména: pandán (Mareček 1999)
Čeleď: Pandanaceae R. Br. – pandánovité
Rozšíření: Severoaustralský druh, jehož areál sahá od severu Západní Austrálie přes sever Severního teritoria až po severní Queensland. Je to druh morfologicky velmi variabilní, v areálu je rozlišováno pět variet.
Ekologie: Roste na rozličných stanovištích, objevuje se v křovinaté savaně, na pobřežních písečných dunách i v porostech mangrove.
Popis: Dvoudomý menší strom dosahující výšky okolo 10 m, s dobře patrnými jizvami po starých listech, anebo i se zbytky starých listů, které jsou na kmeni rozloženy spirálovitě. Listy jsou nahloučeny v horní části větví, přímé, mečovité, 100–200 cm dlouhé a 4–6,5 cm široké, po okraji ostnité nebo i bez ostnů, na vrcholu špičaté, šedozelené. Samčí květenství je větvené, s velkými listeny, samičí je hlávkaté, květy jsou jednopohlavné, bezobalné, samčí květy mají až 14 tyčinek a prašníky asi 4 mm dlouhé. Plodenství je hlávkaté, vejcovité nebo skoro kulovité, nicí, 20–30 cm dlouhé, se 20–35(–48) klínovitými peckovicemi, které jsou v době zralosti oranžové až červené, 5–8 cm dlouhé a 5–8,5 cm široké.
Využití: Z listů tohoto pandánu splétali domorodí Australané koše, kmeny jim sloužily k výrobě člunů, plody, semena a listy konzumovali, listy a kmeny používali rovněž ve své medicíně.
Domorodci používali pro pandány z různých stanovišť speciální jména, byť se třeba z hlediska botanického jednalo o jediný druh. Vzpomíná na to ve svém cestopisu z roku 1925 i český botanik Karel Domin: „Řeč černochů jest velice složitá a bohatá výrazy. Zvláště pro předměty přírodní mají bohatství slov, což ovšem jest pochopitelno při jejich původním způsobu života… Některé rostliny mají názvů dokonce několik, a to podle toho, kde rostou. Tak pandán, rostoucí na pobřeží mořském, má zvláštní jméno (woka-čaka) a tentýž druh pandánu, rostoucí na pohoří, opět název zcela jiný. Vedle toho mají zvláštní slovo pro list pandanu (iakal) a jiné pro jeho veliký plod (kunki).“
Poznámka: Rod Pandanus je velmi početný, celosvětově je rozlišováno na 600 druhů, které se vyskytují převážně v tropech východní polokoule. Z Austrálie je uváděno 13 druhů, většinu tvoří zdejší endemity.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, ve dnech 23. 8. 2024 (Austrálie, Northern Territory, Kakadu National Park, Mamukala Wetlands) a 3. 9. 2024 (Northern Territory, Litchfield National Park).