Dolní Povltaví, Praha, Drahaň-Troja, Salabka – přírodní památka

Přírodní památka Salabka byla vyhlášena za chráněné území v roce 1982. Tvoří ji svah, který příkře spadá do mělkého uzavřeného údolí. Od paty svahu po vrchol je převýšení 25 metrů. Uzavřeností údolí je podmíněno i teplejší klima než v jiných částech Trojské kotliny. Údolí je v severovýchodní části ohraničeno usedlostí Pazderka, přiléhající k bohnickému sídlišti, a v jihozápadní části usedlostí Salabka (stejný název má i vinice na protějším svahu).

Salabka

Geologický podklad tvoří buližníky a fylitické břidlice. Matečná hornina není kryta žádnými kvartérními uloženinami, pouze mělkými vrstvami zvětraliny a půdami rankerového typu. Proto můžeme pozorovat přímý vliv matečné horniny na vegetační pokryv. Na kyselých výchozech buližníků se dobře daří vřesu (Calluna vulgaris), který tu nejčastěji roste s metličkou křivolakou (Avenella flexuosa). Výchozy břidlic indikují nejčastěji společenstva s dominancí válečky prápořité (Brachypodium pinnatum) a hlaváče bledožlutého (Scabiosa ochroleuca) s dalšími doprovodnými druhy, jakými jsou např. kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), ovsíř luční (Avenula pratensis) nebo štírovník růžkatý (Lotus corniculatus).

Salabka

Ze stepních rostlin se zde objevuje máčka ladní (Eryngium campestre), známá jako tzv. stepní běžec. Toto označení souvisí s jejím způsobem rozmnožování: celá rostlina se v době zralosti semen odlomí a za pomoci větru je odnášena na dlouhé vzdálenosti. Není bez zajímavosti, že jde také o léčivou rostlinu používanou především při onemocnění dýchacích cest. Rostlinu ale netrhejte! Nacházíte se v chráněném území, a proto je zde sběr rostlin zakázán!

Salabka

V rámci údržby chráněných území Pražská botanická zahrada přistoupila od roku 2000 k vypásání území kozami a ovcemi. Tímto návratem k tradičnímu obhospodařování dojde ke zmlazování porostů vřesu, který by jinak zcela odumřel. Podobný účinek má pastva na okolní stepní společenstva.

Salabka

Společně s odstraňováním náletů dřevin jsou podporovány druhy bezlesých společenstev, které zde vznikaly ve středověku a udržely se z období „tradičního“ hospodářství.