ABIES PROCERA Rehder – jedle vznešená / jedľa ušľachtilá

Syn.: Abies nobilis (Douglas ex D. Don) Lindl., nom. illeg., Picea nobilis (Douglas ex D. Don) Loudon, Pseudotsuga nobilis (Douglas ex D. Don) W. R. McNab
Čeleď: Pinaceae Spreng. ex F. Rudolphi – borovicovité

Abies procera

Rozšíření: Severozápadní okraj USA, pohoří západní části států Oregon, Washington a severozápadní okraj Kalifornie (Kaskádové pohoří, Pobřežní hřbety). Vertikální rozmezí od 60 do 2700 m n. m. Do Evropy introdukována poprvé v roce 1830, v ČR poprvé vysazená na Hluboké v roce 1865.

Ekologie: Původní výskyt je vázaný v oblasti s oceánickým chladným a vlhkým podnebím, s vysokými srážkami 1960–2410 mm. Roste na rozmanitých půdách, nejlépe hlubokých, daří se jí i na mělkých kamenitých, ale vždy s dostatečnou vlhkostí. Je středně tolerantní k zastínění, v dospělosti tvoří nejvyšší porostní patra, pod plným zápojem se nezmlazuje.
Typickým stanovištěm jsou návětrné příkré horské svahy se západní expozicí, také však údolí řek a horské hřebeny. Roste obvykle jednotlivě, nebo v malých skupinkách. V severní části areálu ji doprovázejí Pseudotsuga menziesii, Abies amabilis, A. lasiocarpa, Abies grandis, Picea sitchensis, Picea breweriana, Pinus monticola, Pinus contorta, Thuja plicata, Chamaecyparis nootkatensis, v jižní části také s Abies concolor, Pinus lambertiana, z keřů zástupci rodů Rhododendron, Vaccinium atd. Významnou porostní složku tvoří ve společenstvu s Tsuga heterophylla.

Abies procera

Popis: Mohutný strom dorůstající 40–80 m výšky a kolem 2 m v průměru kmene. U mladších jedinců koruna kuželovitá, sahající až k zemi. Dospělé stromy v zapojených původních porostech mají typický mohutný dlouhý válcovitý nezavětvený kmen s krátkou zaoblenou korunou. Borka mladých stromů hladká šedavá s množstvím pryskyřičných puchýřků, u starších rezavě hnědá, nepravidelně kostičkovitě rozbrázděná. Letorosty olivově zelené až hnědé, rezavě pýřité. Pupeny malé, hnědé, kulovitě vejčité, pryskyřičnaté. Jehlice 2,5–4 cm dlouhé, 1,5 mm široké, sivě tmavozelené až stříbřitě bílé, na špičce zaokrouhlené nebo mělce vykrojené, vespod s nevýraznými řadami průduchů.
Pro tuto jedli je určující typické uspořádání jehlic; na bázi jsou „hokejkovitě“ zahnuté a přilehlé k větvičce. Samčí šištice načervenalé až purpurové, samičí zelené nebo purpurové. Šišky velmi atraktivní, největší ze všech jedlí, 15–25 cm dlouhé, 7–8 cm široké, válcovité. Nezralé zelené, posléze světle hnědé. Semenné šupiny až 35 mm široké, na konci zahnuté, velmi hustě uspořádané. Charakteristické a velmi výrazné jsou podpůrné šupiny, dlouze vyčnívající a zpět přehnuté, takže pokrývají větší část povrchu šišek; na konci lopatkovitě dvoulaločné, uprostřed laloků se špičatou, prodlouženou osinou. Semena kolem 12 mm dlouhá, s jemně vroubkovaným křídlem. Šišky dozrávají v říjnu. Dožívá se kolem 300 (nejvýše 600) let.

Abies proceraAbies procera
Abies proceraAbies procera

Využití: Mezi druhy rodu Abies patří z hlediska kvality dřeva k těm nejlepším, dosahuje ze všech jedlí největších rozměrů a vytváří největší porostní zásoby (rekordní 5 752 m³ na 1 ha byla naměřena na jihozápadních svazích sopky Svatá Helena ve státě Washington). Produkuje nejkvalitnější a nejpevnější dřevo ze všech amerických jedlí. Na trhu se dřevem se prodává její dřevo pod názvem „larch“ (modřín), a to z důvodu, aby se dřevaři vyhnuli obecně zakořeněným předsudkům vůči kvalitě dřeva ostatních jedlí. Dřevo se používá hlavně k výrobě řeziva a díky své lehkosti speciálně ke konstrukcím letadel.
Pro svojí dekorativnost používaná v sadovnictví, hlavně její sivé a namodralé formy, také pěstovaná na vánoční stromky.

Rekordy druhu: Nejobjemnější exemplář: výška 72,6 m, průměr 275 cm, objem 174,3 m³ (Yellowjacket Creek, Gifford Pinchot National Forest, Washington).
Nejvyšší jedinec: 90 m, průměr 192 cm, objem 87,7 m³ (Svatá Helena, Washington).

Poznámka: Mladší porosty trpí častými zlomy těžkým mokrým sněhem, starší větrnými vývraty. Poměrně tenká kůra bývá často rozdrásaná drápy medvěda černého, přestárlí jedinci podléhají houbovým hnilobám. Ve všech věkových třídách podléhá také ohni.

Abies procera
Abies procera

Fotografováno ve dnech 16. 9. 2006 (Česko, Arboretum Kostelec nad Černými Lesy), 24. 9. 2006 (Arboretum Sněžná u Krásné Lípy) a 7. 10. 2006 (Arboretum Nový Dvůr u Opavy).