Syn.: Pinus bolanderi Parl., Pinus inops Bong., nom. illeg., Pinus macintoshiana P. Lawson
Česká jména: borovice pokroucená (Klika 1953)
Čeleď: Pinaceae Spreng. ex F. Rudolphi – borovicovité
Rozšíření: Severoamerická borovice, roste v úzkém pásu při pacifickém pobřeží od Aljašky po Kalifornii. Do Evropy ji přivezl D. Douglas v roce 1831.
Ekologie: Pionýrská dřevina, nejčastěji se vyskytuje na stanovištích chudých na živiny, jako jsou písčiny, skály, ale i rašeliniště. Roste od mořského pobřeží až do nadmořských výšek kolem 600 m; je značně odolná vůči zasolení i vůči požárům.
Popis: Nízký strom nebo větší keř s křivolakým, často pokrouceným kmenem, dorůstající výšky nejvýš 10(–14) m; koruna bývá nepravidelná a má často deštníkovitý tvar; borka je červenohnědá, nepravidelně rozbrázděná na menší polygonální šupiny. Jehlice vyrůstají ve svazečcích po 2, jsou (2–)3–6(–7) cm dlouhé, 1,2–1,8 mm široké, tmavozelené, často zakřivené a zkroucené. Samčí šištice se tvoří na jaře na koncích větví; samičí šištice vyrůstají občas v přeslenech, jsou asymetrické, vejcovité, 3–6,5 cm dlouhé, většinou nazpět obrácené, šupiny jsou tmavohnědé, na konci s ostrým výrustkem; dozrávají asi po 18 měsících a otevírají se většinou ihned po dozrání. Semena jsou drobná, hnědá, s křídlem 1–2 cm dlouhým.
Poznámka: Další poddruhy borovice pokroucené jsou Pinus contorta subsp. latifolia, která roste ve ve vnitrozemí, zejména ve Skalistých horách na jih po Colorado, a Pinus contorta subsp. murrayana, jejíž areál leží jižněji, od Oregonu po severní Mexiko.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 8. a 9. 7. 2007 (Kanada, Britská Kolumbie, Vancouver Island, NP Pacific Rim).