Syn.: Acacia costaricensis Schenck, Acacia glutea Ram. Goyena, Acacia nelsonii Saff., Acacia panamensis Schenck, Acacia penonomensis Saff., Acacia yucatanensis Schenck, Myrmecodendron collinsii (Saff.) Britton et Rose, Myrmecodendron costaricense (Schenck) Britton et Rose, Tauroceras spadicigerum (Schltdl. et Cham.) Britton et Rose, Vachellia collinsii (Saff.) Seigler et Ebinger
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Středoamerický druh rozšířený od jižní části Mexika po severovýchodní Kolumbii.
Ekologie: Převážně v otevřenějších typech vegetace, v oblastech s tropickým klimatem s určitou periodou sucha. Vystupuje až do nadmořských výšek kolem 1400 m.
Popis: Často vícekmenný, až 10 m vysoký poloopadavý strom s šedou borkou; na bázích větviček a listů jsou párové, až 1,5 cm dlouhé a 0,5 cm široké ostré trny palistového původu. Listy jsou střídavé, dvakrát sudozpeřené, asi 15 cm dlouhé a široké; na bázi řapíku bývá 4–5 kulovitých žlázek; lístků prvního řádu je 4–12 párů, lístků druhého řádu je 12–24 párů, jsou podlouhlé, asi 0,8 cm dlouhé a 0,2 cm široké, na vrcholu s malým žlutým dužnatým přívěskem (Beltovo tělísko). Květy tvoří hustá, jehnědovitá, válcovitá, asi 3 cm dlouhá a 0,3 cm široká květenství; květy jsou velmi malé, se sytě žlutou korunou, mnoha tyčinkami a jediným plodolistem se svrchním semeníkem. Plody vyrůstají často v přeslenech, jsou asi 2,5 cm dlouhé a 1 cm široké, tmavohnědé; semena mají sytě žlutý masitý arilus.
Poznámka: Velmi pozoruhodná dřevina žijící v symbióze s mravenci rodu Pseudomyrmex. Tito mravenci se usazují v dutých trnech, živí se jednak arily ze semen, jednak sbírají Beltova tělíska z listů, která jsou bohatá na tuky, cukry i bílkoviny. Mravenci rostlinu naopak chrání před jiným býložravým hmyzem, ale rozeznávají také semenáčky, o které pak pečují v porostech. Udržují vhodný zápoj vegetace pro zdárný růst semenáčků a likvidují konkurenci ostatních rostlin.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 23., 24. a 25. 2. 2009 (Kostarika, NP Rincón de la Vieja: Azufrales a Las Pailás; NP Santa Rosa, u statku La Casona).