Syn.: Bugula obliqua Moench, Bugula orientalis (L.) Mill., Bulga orientalis (L.) Kuntze
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité
Rozšíření: Areál se táhne od Itálie, kde roste na Sardinii, Sicílii a v Kalábrii, dále zahrnuje Albánii, Řecko (včetně ostrovů), Turecko, Kypr, Sýrii, Libanon, Jordánsko a Izrael, také se vyskytuje v severozápadním Íránu, v Zakavkazsku, na Kavkaze a na Krymu.
Ekologie: Roste ve světlých lesích, na kamenitých a balvanitých svazích i na pastvinách. Vystupuje až do nadmořské výšky kolem 3000 m.
Popis: Vytrvalá bylina s krátkými podzemními výběžky; lodyha je tuhá, přímá nebo vystoupavá, 6–30 cm vysoká, šedavě vlnatě chlupatá. Listy jsou vstřícné, podlouhlé, na bázi zúžené, lodyžní tvoří 1–2 páry, jsou obkopinaté, 7–9 cm dlouhé, vroubkované nebo zubaté. Květenství jsou 4–6(–12)květé lichopřesleny; listeny jsou obvejčité, zubaté, často načervenalé; kalich je 6–9 mm dlouhý, s 5 zuby delšími než trubka; koruna je pyskatá, 1–1,3 cm dlouhá, resupinátní, horní pysk je dvouzubý, modrofialový, dolní trojlaločný, žlutobílý; tyčinky jsou ukryty v korunní trubce; semeník tvoří 2 srostlé plodolisty. Plody jsou tvrdky.
Fotografovali Mário Duchoň a Vít Grulich, dne 15. 6. 2017 (Turecko, Antalya, údolí Gökdere).