Soutěska Divoké Šárky patří k nejzajímavějším a nejpoutavějším přírodním celkům na území Prahy. Svou malebností a příkrými svahy dotvářejícími zajímavou krajinnou scenérii odjakživa přitahovala jak přírodovědce, tak milence a romantiky. Jeden takový o ní už na přelomu 18. a 19. století psal jako o skutečné divoké krajině nehostinných balvanitých sutí se sporou vegetací.
Jako chráněné území byla Divoká Šárka vyhlášena už v roce 1964 na více jak 25 hektarech. Je zasazena do povodí Šáreckého potoka a představuje cenný krajinářský celek význačný svým geologickým vznikem a geomorfologickým vývojem. Skalní útvary jsou povětšinou tvořeny starohorními buližníky (silicity), v menší míře se střídají s proterozoickými břidlicemi, droby a prachovcemi.
Po botanické stránce je nejzajímavější soutěska Kozákovy a Šestákovy skály a vlastní těleso skal, které jsou významněji ovlivněny návějemi spraší. Zdejší druhově bohatá kostřavová společenstva byla pozitivně podmíněna také dávným osídlením, které způsobilo obohacení buližníkových skal o živiny. V dalším průběhu Šárecký potok protéká kolem Dívčího skoku a Nebušické skály charakterizované téměř žádným půdním pokryvem nebo středně úživnými až kyselými rankery. Zde se mnohem více uplatňuje vliv živinami chudých skal (buližníků), jejichž výsledkem jsou druhově chudá společenstva s vřesem obecným (Calluna vulgaris) a metličkou křivolakou (Avenella flexuosa).
U Kozákovy skály je na jižně orientovaných skalnatých stráních vyvinuta hercynská skalní vegetace s kostřavou sivou (sv. Alysso-Festucion pallentis) reprezentovaná především společenstvem s česnekem šerým horským (Allium senescens subsp. montanum; as. Sedo albi-Allietum montani) na skalních teráskách nebo tařicovou vegetací silikátových skal (as. Festuco pallentis-Aurinietum saxatilis) na nejstrmějších skalnatých svazích. Na travnatých stráních na mírných úklonech a v okolí sešlapávaného vrcholu Kozákovy skály jsou nejčastěji zastoupena druhově bohatá společenstva úzkolistých suchých trávníků (as. Festucion valesiaceae), nejčastěji s kostřavou walliskou (Festuca valesiaca) a trýzelem škardolistým (Erysimum crepidifolium; as. Erysimo crepidifolii-Festucetum valesiaceae).
Podstatně jiná je vegetace na severních stěnách, která je tvořená především chladnomilnými společenstvy kapraďorostů, s větším zastoupením osladiče obecného (Polypodium vulgare). Podél potoka je možné zaznamenat fragmenty střemchové jaseniny (as. Pruno-Fraxinetum) charakteristické pro lužní lesy zaplavovaných a podmáčených poloh (sv. Alnion incanae).
Seznam vybraných druhů nalezených v přírodní rezervaci Divoká Šárka:
Allium senescens subsp. montanum
Alnus glutinosa
Arabidopsis thaliana
Arrhenatherum elatius
Artemisia campestris
Aurinia saxatilis
Avenella flexuosa
Calluna vulgaris
Centaurea stoebe
Cotoneaster integerrimus
Dianthus carthusianorum
Dryopteris filix-mas
Echium vulgare
Eryngium campestre
Erysimum crepidifolium
Euonymus europaea
Euphorbia cyparissias
Festuca pallens
Festuca rupicola
Festuca valesiaca
Fraxinus excelsior
Hieracium umbellatum
Holosteum umbellatum
Hypericum perforatum
Koeleria macrantha
Larix decidua
Melica transsilvanica
Muscari tenuiflorum
Polypodium vulgare
Potentilla argentea
Potentilla incana
Quercus robur
Quercus rubra
Rumex acetosella
Salvia nemorosa
Sambucus nigra
Scleranthus perennis
Securigera varia
Sedum acre
Sedum album
Sedum sexangulare
Silene otites
Stachys recta
Stipa capillata
Thymus pannonicus
Verbascum lychnitis
Vincetoxicum hirundinaria
Viola saxatilis
Fotografováno dne 26. 9. 2008.
Projekt Popularizace a propagace ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a zvláště chráněných území Prahy je realizován s finančním přispěním Hlavního města Prahy.