Syn.: Ephedra americana f. alba Kuntze, Ephedra americana var. andina (Poepp. ex C. A. Mey.) Stapf, Ephedra americana var. andina Poepp. ex Endl., Ephedra americana f. rosea Kuntze, Ephedra americana f. rubra Kuntze, Ephedra andina Poepp. ex C. A. Mey., Ephedra andina Poepp. et Endl., Ephedra araucana Phil., Ephedra bracteata Miers, nom. inval., Ephedra chilensis Miers, nom. illeg., Ephedra dumosa Miers, Ephedra gracilis Phil., Ephedra monticola Miers
Čeleď: Ephedraceae Dum. – chvojníkovité
Rozšíření: Endemit střední části Chile, kde roste od provincie Atacama po provincii Bío-Bío, přesahuje i do Argentiny, kde roste v provinciích Mendoza, Neuquén a snad i La Rioja. Údaje ze severní Chile a přilehlého území Bolívie se asi vztahují k blízce příbuznému druhu Ephedra americana.
Ekologie: Provází suché výslunné kamenité svahy (převážně severní orientace). Lokality leží v nadmořské výšce 300–3850 m.
Popis: Dvoudomý přímý nebo vystoupavý keř, dorůstá výšky 0,6–1,5 m, často tvoří kolonie o průměru 2–4 m; mladé větvičky jsou přímé, s uzlinami 1,7–4,5 cm od sebe. Listy jsou redukované na vstřícné, zelenavé nebo hnědavé šupiny. Samčí šištice vyrůstají ve skupinkách, jsou přisedlé nebo velmi krátce stopkaté, elipsoidní, prostřední bývá až 8 mm dlouhá, postranní jsou 4–5,5 mm dlouhé, nesou 3–6 přesleny šupin, na bázi sterilních, výše fertilních, kopinatých; tyčinky nesou 4 přisedlé prašníky. Samičí šištice jsou často stopkaté a obvykle jednotlivé, dužnaté, kulovité, 8–10 mm dlouhé, s 3–4 přesleny šupin, z nichž nejvyšší jsou 4–7 mm dlouhé, v dolní 1/2–2/3 srostlé, s 2 vajíčky, za zralosti červené, růžové nebo barvy slonoviny. Semena jsou vejcovitá, 5–7 mm dlouhá, kaštanově hnědá.
Využití: Dužnaté šupiny ze samičích šištic se konzumují. Mají rovněž význam v lidovém léčitelství jako diureticum.
Fotografovala Alena Vydrová, dne 19. 4. 2018 (fotografovaná rostlina pochází z kultury – Španělsko, Katalánsko, Barcelona, El Jardí Botànic de Barcelona).