Syn.: Festuca brevipila R. Tracey, Festuca duriuscula var. trachyphylla (Hack.) Druce, Festuca ovina subvar. trachyphylla Hack., Festuca ovina var. trachyphylla (Hack.) Druce, Festuca stricta subsp. trachyphylla (Hack.) Patzke ex Joch. Müll., Festuca trachyphylla f. barbulata (Auquier) Auquier
Česká jména: kostřava tuhá (Dostál 1950), kostřava drsnolistá (Kubát 2002)
Slovenská jména: kostrava tuhá (Dostál 1950)
Čeleď: Poaceae – lipnicovité
Rozšíření: Původní je ve střední a subatlantské Evropě – přirozený areál sahá pravděpodobně od Beneluxu po Rakousko, ze západu na východ od Švýcarska po Česko. Díky hojnému vysévání zavlečena do zbytku Evropy, téměř celé Severní Ameriky i jinam, dnes je již v řadě případů velmi obtížné stanovit původní hranice výskytu. To je i případ České republiky, kde dnes roste roztroušeně na celém území (s výjimkou vyšších horských poloh); s velkou pravděpodobností bude původní např. na Třeboňsku nebo v Polabí.
Kostřava drsnolistá patří – stejně jako řada dalších druhů rodu Festuca – k taxonomicky velmi komplikovaným skupinám. Zatím není uspokojivě vyřešeno ani hodnocení variability původních populací, situaci navíc komplikuje hojný výskyt různých šlechtěných kultivarů.
Ekologie: Primárními stanovišti tohoto druhu jsou nezapojená místa v písčitých borech, výslunné zarostlé stráně a skály. Druh je však hojně vyséván jako součást travních směsí a většina lokalit druhu má dnes sekundární charakter – roste podél komunikací, na veřejných prostranstvích, v městských trávnících i na golfových hřištích. Ze sekundárních stanovišť má tendenci šířit se i do přirozených společenstev, je tedy většinou velmi obtížné stanovit, zda je výskyt na určitých lokalitách původní. Kvete od května do června.
Popis: Vytrvalá hustě trsnatá tráva. Stébla 20–60 cm vysoká, nahoře drsná. Pochvy listů jen dole otevřené, alespoň některé hustě pýřité. Listy štětinovité, 0,5–1 mm v průměru, chabé až mírně tuhé, drsné, zelené nebo zelenomodré, neojíněné nebo slabě ojíněné, na vnitřní straně řídce chlupaté až lysé, na průřezu ve tvaru Y, V až slabě oválné, sklerenchym tvoří nepravidelně přerušovaný prstenec. Lata 5–13 cm dlouhá, větévky drsné, klásky 6,5–7,5(–11) mm dlouhé, sivé, někdy ojíněné, pluchy často pýřité, osiny zdéli poloviny pluchy.
Záměny: Určování kostřav je obtížné, často je nutné pozorovat anatomické znaky na průřezu listu. Velmi podobná je např. kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), která má podobný tvar průřezu listu (připomínající písmeno V), ale má listy poněkud tenčí, na průřezu se třemi sklerenchymatickými provazci.
Poznámka: Taxon byl správně rozeznán Eduardem Hackelem (popsal jej jako subvarietu druhu Festuca ovina), který jméno jednoznačně vztáhl na středoevropské rostliny. O něco později ale bylo toto jméno synonymizováno s jednou z jihoamerických kostřav, a proto bylo na konci 20. století odmítnuto, což vedlo k používání jména Festuca brevipila, které je postaveno na rostlinách z Rakouska, z těsné blízkosti našich hranic u Gmündu (jde o regionální typ, který v každém případě patří do okruhu variability F. trachyphylla). V poslední době se však ukázalo, že ztotožnění s jihoamerickým druhem jednoznačně způsobila neopravená korekturní chyba, takže je vhodné se v případě středoevropských rostlin vrátit k původnímu Hackelovu jménu. Na druhovou úroveň jej sice v roce 1930 kombinoval V. Krajina, jenže ten nevěděl, že poprvé tak učinil R. P. Murray již v roce 1895 v málo známém britském regionálním časopise.
Fotografováno dne 21. 5. 2011 (Česko, Praha-Modřany).