Syn.: Ficus pyrifolia var. ambongoënsis H. Perrier, Ficus pyrifolia var. meridionalis H. Perrier
Čeleď: Moraceae Link – morušovníkovité
Rozšíření: Endemit Madagaskaru, vyskytuje se hlavně v horské centrální části ostrova, ale zasahuje i do nížin na jihovýchodě i jihozápadě, ale také na severu ostrova, byl zaznamenán v provinciích Fianarantsoa, Mahajanga a Toliara. Na Madagaskaru se můžeme setkat s více než dvaceti druhy fíkovníků, 14 z nich je endemických.
Ekologie: Roste v suché savaně, buši, na kamenitých stanovištích, někdy dokonce ve štěrbinách skal, ale i na březích vodních toků, většinou na vápencovém nebo čedičovém podkladu, stoupá až do nadmořské výšky okolo 1200 m.
Popis: Menší strom, 12–15 m vysoký, s šedivou borkou, ale někdy jen nizoučký keřík téměř přitisklý ke skalnatému podkladu (tyto xerofilní semilitofytické formy byly dříve klasifikovány jako variety druhu Ficus pyrifolia, v NP Isalo, odkud pocházejí naše snímky, jako F. p. var. meridionalis). Listy jsou střídavé, řapík je 1–2 cm dlouhý, čepel je eliptická až kopinatá, 5,5–18,2 cm dlouhá a 2–6 cm široká, kožovitá, na bázi zaokrouhlená, celokrajná, na vrcholu špičatá nebo tupá, s 25–30 páry vedlejších žilek; palisty jsou kopinaté, 2–3 cm dlouhé, lysé. Fíky jsou přisedlé, kulovité, jemně chlupaté, dosahují 6–12 mm v průměru.
Fotografováno dne 12. 10. 2016 (Madagaskar, NP Isalo).