Nathaniel Wallich (Nathan Wolff) se narodil 28. ledna 1786 v Kodani, zemřel 28. dubna 1854 v Londýně. Dánský botanik.
Původním jménem Nathan ben Wulff, ale přijal jméno Nathan (Nathaniel) Wallich. Jeho otec byl obchodník Wulff ben Wallich (Wolff Wallich) původem z města Altona u Hamburku. Studoval na Královské lékařské univerzitě v Kodani medicínu i botaniku, v roce 1806 získal diplom a byl jmenován lékařem dánské kolonie v Serampore v Západním Bengálsku. Dánsko vstoupilo do aliance s Napoleonovou Francií, proto byly dánské kolonie obsazeny Brity. Wallich byl uvězněn, ale jako lékař a botanik později propuštěn. Kvůli špatnému zdraví strávil roky 1811–13 v mírnějším klimatu na Mauriciu, od srpna 1814 byl asistentem lékaře Východoindické společnosti v Indii. Později se stal asistentem W. Roxburgha, botanika Východoindické společnosti v Kalkatě. Pomáhal s vydáním Roxburghovy práce Flora Indica (1820). Zájem o flóru a vegetaci Indie ho vedl k tomu, že od roku 1813 podnikal významné expedice do Nepálu, západního Hindustánu (1825), dolní Barmy (1826–27) a Ásámu (1835). Dopisem z 2. 2. 1814 radě Asijské společnosti (Asiatic Society) navrhl vytvoření muzea. Společnost podpořila jeho návrh a jmenovala ho kurátorem a později správcem Oriental Museum of the Asiatic Society. Byl také správcem Botanické zahrady východoindické společnosti v Kalkatě (od roku 1817). Velmi významná byla jeho pomoc mnoha sběratelům rostlin, kteří se zastavili v Kalkatě cestou do Himálaje. V roce 1828 se poprvé vrátil do Evropy a dovezl mnoho herbářů, které rozdělil do herbářových sbírek Evropy i USA. Vymyslel originální metodu přepravy semen na velké vzdálenosti, uchovával je v nerafinovaném cukru. Měl velmi dobré výsledky v udržení životaschopnosti semen při dopravě lodí do Evropy, před vynálezem Wardových miniskleníků k dopravě živých rostlin. Zajímal se také o indické umění a dějiny.
Expedice do Ásámu (1835) byla zaměřena na studium pěstovaného čajovníku, došlo však ke sporům s ostatními členy expedice Griffithem a McClellandem, zřejmě o jejich podílu na výsledcích práce. V roce 1847 opustil Indii natrvalo, odešel na odpočinek do Londýna.
Zpracoval katalog více než 20 tisíc položek z Nepálu, publikoval významná díla Tentamen Florae Nepalensis Illustratae (2 díly, 1824–26) a Plantae Asiaticae Rariores (3 díly, 1830–32). V Plantae je většina ilustrací od indických umělců.
Herbář Východoindické společnosti, známý jako Wallichův herbář, je největší samostatný herbář v Kew. Základem herbáře jsou Wallichovy sběry z cest, dodatky dalších sběratelů rozšiřují materiál pro území Indomalajské oblasti. Usušené rostliny jsou upraveny na mimořádně velkých listech a nejsou půjčovány mimo Kew, katalog k nim je pouze rukopisný. Většina Wallichem vytvořených jmen rostlin je bez popisu, tzv. nomina nuda. Úplná sada jeho herbářů je uložena v Centrálním národním herbáři v Kalkatě (označení herbáře CAL), duplikáty položek v mnoha dalších institucích. Význam Wallichových sběrů dokládá to, že pro svou práci se s nimi museli seznámit tak významní botanikové jako Lindley, Griffith, Bentham, Brown, Don, Greville a další.
Oficiální botanická zkratka jeho jména je WALL. Na jeho počest pojmenoval Roxburgh rod palmy Wallichia Roxb., Arecaceae; druhy podle něj pojmenované jsou např.: Apostasia wallichii (Orchidaceae), Clerodendrum wallichii, Convolvulus wallichianus, Dombeya wallichii, Dryopteris wallichiana, Geranium wallichianum, Hoya wallichii, Ligusticum wallichii, Meconopsis wallichii, Pinus wallichiana, Schefflera wallichiana, Taxus wallichiana, Ulmus wallichiana, Valeriana wallichii, ale i Catreus wallichii (bažant Wallichův).
