Čeleď: Liliaceae – liliovité
Rozšíření: Mediteránní druh, vyskytuje se v oblasti od jihu Itálie přes Dalmácii a pevninské Řecko po Krétu. V areálu se kromě nominátního poddruhu rozlišují další tři poddruhy – Fritillaria messanensis subsp. gracilis pochází z Dalmácie a Iónských ostrovů, poněkud nejasný a někdy s předchozím taxonem spojovaný poddruh F. m. subsp. neglecta byl popsán z Istrie a F. m. subsp. sphaciotica se vyskytuje na Krétě. Námi prezentovaný nominátní poddruh se vyskytuje v italské Kalábrii a na severovýchodě Sicílie (byl popsán z okolí italské Messiny, odtud i druhové jméno), na řeckém poloostrově Peloponés (především v jeho jižní části) a v okolí řeckého Olympu.
Ekologie: Roste na křovinatých, travnatých, kamenitých i skalnatých stanovištích, ve světlých lesích, nevyhýbá se ani antropicky ovlivněným místům, objevuje se na okrajích polí i cest, stoupá do nadmořské výšky okolo 2100 m. Kvete v březnu a dubnu.
Popis: Vytrvalá bylina s cibulkou dosahující až 2(–2,5) cm v průměru. Lodyha je přímá, 30–70(–110) cm vysoká, šedozelená. Listy v počtu 7–12(–14) jsou čárkovité, všechny střídavé, nejspodnější 7–10(–15) cm dlouhé a 0,2–1(–1,4) cm široké, horní listy většinou v přeslenu po 3 (především v Itálii a v oblasti Olympu, jinde v Řecku je postavení těchto nejvyšších listů údajně proměnlivé). Květy vyrůstají jednotlivě, vzácně po 2–3(–4), jsou široce zvonkovité, okvětní lístky jsou vně žluté nebo nahnědlé, mozaikovité nebo s hnědo-purpurovými pruhy, spodní okraje okvětních lístků jsou nahoru zahnuté, vnější okvětní lístky jsou široce kopinaté až úzce vejčité, 22–32 mm dlouhé a 8–15 mm široké, vnitřní 12–17 mm široké; nektaria jsou vejčitá, 6–10 × 3–4 mm, zelená; nitky jsou 10–13 mm dlouhé, čnělka je 10 mm dlouhá, na vrcholu trojklaná. Plodem je nekřídlatá tobolka.
Fotografovali Eva a Karel Rencovi, ve dnech 19. 4. a 20. 4. 2015 (Řecko, jihovýchodní Peloponés, oblast Lambokambos).