Syn.: Ornithogalum luteum L., Ornithogalum sylvaticum Pers., Gagea sylvatica Loud., Ornithoxanthum sylvaticum (Pers.) Link
Česká jména: křivatec lesní (Presl 1819), snědek žlutý (Sloboda 1852), žlutečka žlutá (Opiz 1852), křivatec žlutý (Čelakovský 1879, Polívka 1912, Dostál 1950, Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: křivatec žlutý (Reuss 1853), krivatec žltý (Novacký 1936, Dostál 1950), krivec žltý (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Liliaceae – liliovité
Rozšíření: Evropa (kromě nejsevernějších oblastí), Asie, u nás je křivatec žlutý poměrně hojný.
Ekologie: Roste na vlhčích stanovištích, v lužních lesích, na aluviálních loukách, a to od nížin až do podhůří hojně, ve vyšších polohách vzácněji. Kvete od března do dubna.
Popis: Vytrvalá bylina s cibulkou, 10–25 cm vysoká, s jediným přízemním listem, který má na konci výraznou kápovitou špičku, přímou lodyhou se dvěma kopinatými lodyžními listy a žlutými květy v koncovém okolíku. Plodem je tobolka.
Využití: O křivatci se zmiňuje Tadeáš Hájek z Hájku v Herbáři (Matthioli z r. 1562) jako o typicky české léčivé bylině, mezi léčivky ho řadí už i Jan Černý v prvním českém tištěném herbáři z roku 1517 (Knieha lékarská). Dnes se tato rostlina již v léčitelství nepoužívá. Tato nenáročná a poměrně půvabná rostlina není ani nikterak obvyklá v kultuře.
Ohrožení a ochrana: Zákonem chráněný druh ve Francii.
Fotografováno dne 30. 3. 2004 (Česko, Morava, Brno-Bystrc).