Syn.: Bihai lingulata (Ruiz et Pav.) Griggs, Heliconia weberbaueri Loes.
Česká jména: bihaj (Presl 1846), bihaja (Mareček 1996)
Čeleď: Heliconiaceae Nakai – bihajovité
Rozšíření: Jihoamerický druh, areál se nachází v amazonské části Peru a Bolívie.
Ekologie: Roste v tropických deštných lesích, lesních lemech a křovinách.
Popis: Vytrvalá bylina s lodyhou přímou, 150–200 cm vysokou, lysou. Listy jsou střídavé, dlouze řapíkaté, čepel je eliptická, celokrajná, zelená, s výraznou žilnatinou. Květenství je přímé, terminální, dvouřadé, s 12–20 podpůrnými člunkovitými listeny, které jsou až 20 cm dlouhé, střídavé, na vrcholu tupé, lysé, žluté, vějířky v paždí listenů jsou 12–16květé, květy jsou žluté. Plody jsou peckovice.
Využití: Rostlina je dosti dekorativní, objevuje se proto v tropických zahradách, a to dokonce i v několika kulturních formách.
Fotografováno dne 19. 2. 2014 (Kostarika, Jardín Botánico Lankester).