Syn.: Abelmoschus aculeatus (G. Don) Walp., Abelmoschus rostellatus Walp., Furcaria surattensis (L.) Kostel., Hibiscus aculeatus G. Don, Hibiscus appendiculatus Stokes, Hibiscus bifurcatus Blanco, Hibiscus hypoglossus E. Mey. ex Harv. et Sond., Hibiscus involucratus Salisb., Hibiscus trinitarius Noronha
Česká jména: prosvirník (Presl 1846), ibišek (Mareček 1996)
Čeleď: Malvaceae – slézovité
Rozšíření: Druh tropických oblastí Afriky a jižní i jihovýchodní Asie – areál se táhne od Senegalu přes Kamerun, Keňu, jižní Indii, Indočínu a jižní Čínu až do Indonésie a na Filipíny, na jihu afrického kontinentu zasahuje až do Mosambiku a na východní pobřeží Jihoafrické republiky. Byl zavlečen na Madagaskar, Seychely, Komory i Maskarény.
Ekologie: Roste v lesních lemech i na otevřených křovinatých svazích, často v blízkosti vodních toků, stoupá až do nadmořské výšky okolo 1700 m.
Popis: Jednoletá liána s lodyhou plazivou nebo šplhavou, 50–200(–400) cm dlouhou, červeně naběhlou, řídce chlupatou, pokrytou drobnými ostny. Listy jsou střídavé, řapíkaté, tvarově variabilní, 5–10 cm dlouhé, 3–5laločné, po okraji zubaté, po obou stranách řídce chlupaté; palisty jsou nápadné, bylinné, vejčité, ouškaté, asi 1,5 cm dlouhé, řídce chlupaté. Květy vyrůstají jednotlivě z úžlabí listů na stopkách 1–5 cm dlouhých, listenů kalíšku je 8–10, jsou rozeklané, vnější úkrojky jsou eliptické až kopisťovité, odstálé, vnitřní jen čárkovité, vzpřímené, kalich je 5cípý, koruna je poměrně velká, nápadná, žlutá s nachovým středem, korunní lístky jsou až 35 mm dlouhé. Plodem je vejcovitá až kulovitá tobolka, až 12 mm dlouhá, s krátkým zobánkem.
Záměny: Podobně tvarovaný kalíšek i laločnaté listy má také východoafrický druh Hibiscus altissimus. Ten je však liánou dřevinou, podstatně statnější, s lodyhou až 10 m dlouhou, navíc nemá tak nápadné palisty.
Využití: Tento ibišek je používán v tradiční africké medicíně, listy se i konzumují jako zelenina.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 16. 9. 2022 (Réunion, Temple du Front de Mer).