Syn.: Impatiens micrantha Hochst., Impatiens capensis Thunb., Impatiens tenella R. Br., Impatiens duthieae Bolus, Impatiens marlothiana G. M. Schulze, Impatiens gilgii T. C. Fries, Impatiens petrophila Gilg et Lederm., Impatiens jacquesii Keay, Impatiens jaegeri Pellegr. et Jacq.-Fél.
Čeleď: Balsaminaceae A. Rich. – netýkavkovité
Rozšíření: Rozsáhlý areál druhu se rozprostírá z Etiopie do Angoly a Tanzanie, odtud do jihoafrických provincií Limpopo, Mpumalanga a KwaZulu-Natal, roztroušeně pak až do kapských provincií. Nápadně úzkolisté západoafrické populace Impatiens hochstetteri subsp. jacquesii navazují satelitními areály z Konga a Kamerunu do Sierra Leone. V areálu jsou rozlišovány celkem čtyři poddruhy.
Ekologie: Roste na stinných a zamokřených lokalitách v podrostu podhorských a horských lesů, v rozsáhlých koloniích na mokvavých a mechem porostlých skalách, často v okolí vodních toků a zavlažovacích kanálů, z pahorkatin vystupuje k 2800 m nadmořské výšky do hor. Chamaefyt, v tropické domovině kvete celoročně.
Popis: Krátkověké, samopřesevem se udržující vytrvalé rostliny, dorůstající za stálého kvetení až půl metru výšky. Stonky mají křehké a vodnaté, vzpřímené až poléhající, listy střídavé a řapíkaté s hrotnatě vejčitými, stěží 5 cm dlouhými, k řapíku sbíhavými, roztroušeně pýřitými až olysalými čepelemi s brvitě vroubkovanými okraji. Květy na dlouhých a tenkých, sklovitě průsvitných stopkách jen zřídka přes 1 cm široké, s drobnými postranními sepaly a většími spodními sepaly, vybíhajícími v zahnutou tenkou ostruhu, délkou asi dvakrát přesahující šířku květu. Horní korunní lístek je drobný, okrouhlý a zahrocený, přilbicovitě vzedmutý, postranní jsou spojené, svrchní malé, spodní s ligulátními přívěsky a nápadně rozšířené ve tvaru motýlích křídel, slézově růžové nebo bělavé. Plodem je lysá, vřetenovitá, pukavá tobolka, stejně jako u všech netýkavek do daleka vystřelující semena.
Fotografováno ve dnech 7. 2. 2007, 24. 7. 2009 a 25. 4. 2019 (Česko, Botanická zahrada hl. m. Prahy, skleník Fata Morgana).