Viktor Janka (Viktor Janka von Bulcs) se narodil dne 24. prosince 1837 ve Vídni, zemřel dne 9. srpna 1890 v Budapešti. Byl to uherský důstojník, zároveň významný botanik.

Pocházel ze sedmihradské šlechtické rodiny. Svá školní léta prožil ve Vídni a sedmihradské Kluži (Cluj-Napoca), údajně již tehdy se velmi zajímal o floristiku; Jankovým učitelem byl lékař a entomolog Karol Ľudovít Doležal (Carl Ludwig Doleschall, 1827–59).
Čekala však na něj kariéra vojenská, v roce 1859 se stal kadetem, v roce 1861 byl povýšen na poručíka, od roku 1867 byl císařsko-královským „Cürassier-Oberlieutenantem“ – působil převážně v uherských vojenských posádkách, především v Sedmihradsku.
Od roku 1870 byl kurátorem botanického oddělení Maďarského národního muzea v Budapešti, v jeho službách podnikl studijní cesty na Balkán (1871–72) a na Maltu (1874). Avšak v roce 1889 se u něj objevily příznaky onemocnění srdce, z muzea proto odešel, krátce poté i zemřel.

Publikoval především v časopisech Flora, Linnaea, Österreichische botanische Zeitschrift aj., popsal celou řadu nových, především balkánských druhů rostlin – v IPNI je uveden ve 273 záznamech, Jankovo jméno bývá v botanických citacích uváděno ve tvaru JANKA.
K jeho dodnes akceptovaným druhům patří například Colchicum hungaricum a Iris sintenisii, řada rostlin byla na jeho počest pojmenována botaniky jinými, např. Himantoglossum calcaratum subsp. jankae, Lilium jankae, Thlaspi jankae a další.
Byl po něm pojmenován rovněž rod Jancaea (Gesneriaceae).

Colchicum hungaricum