LUPINUS LITTORALIS Douglas ex Lindl. – lupina pobřežní

Syn.: Lupinus franciscanus Greene, Lupinus nutkatensis J. G. Cooper
Čeleď: Fabaceae – bobovité

Lupinus littoralis

Rozšíření: Tato lupina se vyskytuje na pacifickém pobřeží Severní Ameriky, její areál se táhne od kanadské provincie Britská Kolumbie podél břehů amerických států Washington a Oregon až do severozápadní Kalifornie.

Ekologie: Roste na pobřežních skalách a útesech, na písčitých dunách a plážích, stoupá do nadmořské výšky okolo 50 m. Kvete od května do srpna.

Lupinus littoralis

Popis: Vytrvalá bylina někdy vytvářející až kobercovité porosty. Lodyha je poléhavá až vystoupavá, až 60 cm dlouhá, větvená, chlupatá. Listy jsou střídavé, řapíkaté, 5–9četné, lístky jsou úzce obkopinaté, 1,5–3 cm dlouhé, celokrajné, na vrcholu špičaté či hrotité, na líci řídce chlupaté nebo olysalé, na rubu chlupaté. Květenství je terminální, hroznovité, 5–15 cm dlouhé, jeho stopka je 3–12 cm dlouhá; listeny jsou 4–9 mm dlouhé, opadavé; květy jsou 10–13 mm dlouhé, korunní lístky jsou modré až nachové, pavéza je skoro okrouhlá, obvykle s bílou centrální skvrnou, kratší než křídla, člunek je na horním okraji lemovaný jemnými chloupky. Plodem je lusk 2–3,5 cm dlouhý, chlupatý.

Využití: Původní Američané kořeny lupiny pobřežní sušili a následně konzumovali, jedly se i pečené, vařené nebo namáčené v rybím tuku.

Lupinus littoralis
Lupinus littoralis

Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 25. 8. 2017 (USA, Oregon, okolí Waldportu).