Syn.: Myrtoleucodendron gibbosum (Labill.) Kuntze
Česká jména: kajaputník hrbolatý (Berchtold et Presl 1825), kajaput (Presl 1846), kajeput (Mareček 1997)
Čeleď: Myrtaceae Juss. – myrtovité
Rozšíření: Vyskytuje se na jihovýchodě Austrálie a v severní a východní části Tasmánie (rovněž Furneauxovy ostrovy nacházející se v Bassově průlivu). Na pevnině jeho areál sahá od jihoaustralského Eyrova poloostrova přes jihovýchod Jižní Austrálie až do jihozápadní Victorie.
Ekologie: Roste v křovinaté vegetaci na vřesovištích, obvykle na písčitých půdách. Kvete od října do května.
Popis: Keř dosahující výšky až okolo 300 cm, s větvemi vystoupavými až přímými, lysými a letorosty řídce chlupatými. Listy jsou křižmostojné, přisedlé, vejčité až obvejčité, 2–6 mm dlouhé a 1–4 mm široké, na vrcholu tupé, zahnuté, po obou stranách listu se 3 žilkami. Květenství je klasnaté, jen krátké, zhruba 2 cm dlouhé a 1,5 cm široké, vyrůstá na bázi postranních olistěných větvích; listeny jsou listům podobné, opadavé; kališní lístky jsou jen 0,5 mm dlouhé, s blanitým okrajem; tyčinek je ve svazečcích 15–20, jsou růžové až nachové, nitky jsou 2,5–5 mm dlouhé. Plodem je dřevnatá tobolka, dosahuje v průměru okolo 4 mm.
Záměny: Tento druh je možné na australské pevnině zaměnit za podobný kajeput křížolistý (Melaleuca decussata), jenž se podobá stavbou i barvou květenství, tvarem plodů i křižmostojným postavením listů. Odlišný je však tvar jeho listů – jsou čárkovité až úzce kopinaté, kajeput hrbolatý je má vejčité až obvejčité.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 8. 11. 2023 (Austrálie, South Australia, Kangaroo Island, Flinders Chase National Park).