Vrcholová část stejnojmenného skalnatého kopce v Hostýnských vrších nedaleko Chvalčova byla vyhlášena přírodní rezervací 9. 12. 1991 (mapa). V nadmořské výšce 704 m se nacházejí zbytky středověkého hradu, severní a severozápadní svah se sklonem až 60° je pokryt kamennou sutí, jižní část je pozvolnější. Rezervace sahá od nadmořské výšky 510 m až po vrchol kopce, od roku 2001 je její celková rozloha 23, 9397 ha.
Přirozený suťový les s neporušenými autoregulačními schopnostmi, skalnaté svahy se suťovým porostem, vzácnými druhy bezobratlých a charakteristickou květenou, geologické útvary a lokalita krtičníku jarního (Scrophularia vernalis), to vše byly důvody pro zřízení přírodní rezervace na vrcholu Obřan.
Mezi druhy suťového lesa patří především buk lesní (Fagus sylvatica), javor klen (Acer pseudoplatanus) a nepůvodní druh smrk ztepilý (Picea abies). V menším počtu zde roste také lípa srdčitá (Tilia cordata), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jilm drsný (Ulmus glabra), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a bříza bělokorá (Betula pendula).
Bylinné patro strmých svahů je tvořeno souvislými porosty měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva), místy se vyskytují některé kapradiny jako papratka samičí (Athyrium filix-femina), kapraď samec (Dryopteris filix-mas) nebo kapraď rozložená (Dryopteris dilatata). K dalším suťovým druhům náleží starček Fuchsův (Senecio ovatus), svízel vonný (Galium odoratum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) aj.
Na mírnějších svazích je skladba bylinného patra poněkud odlišná. Kromě výše uvedených druhů zde roste také kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris) či šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa). K dalším druhům patří také pitulník horský (Galeobdolon montanum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Mezi prvními jarními druhy zde kvetou kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) a kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos).
Jedním z hlavních důvodů ochrany tohoto přirozeného ekosystému je vitální populace krtičníku jarního (Scrophularia vernalis) rostoucí v horních partiích skalnatého svahu, v těsné blízkosti hradní zříceniny. V České republice se jedná o kriticky ohroženou rostlinu a Obřany jsou jednou z mála lokalit na Moravě, kde se jí dosud daří úspěšně přežívat. Na skalnatém hřebenu roste také řeřišničník písečný (Cardaminopsis arenosa) nebo osladič obecný (Polypodium vulgare).
V rezervaci je zakázána jakákoliv lidská činnost, včetně těžby dřeva, táboření, rozdělávání ohně apod. Přístup je možný pouze po značené turistické stezce vedoucí ke zřícenině hradu.
Přírodní rezervace Obřany se nachází na území Evropsky významné lokality a také Ptačí oblasti Hostýnské vrchy.
