Syn.: Ononis procurrens Wallr., Ononis spinosa L. subsp. procurrens (Wallr.) Briq., Ononis repens L. subsp. procurrens (Wallr.) A. et Gr., Ononis arvensis L. sensu aut. fl. bohem. vetustorum (e. g. Presl, Opiz)
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Západní Evropa, na východ po jižní Finsko, pobřeží Baltu, Polsko, Českou republiku, Rakousku a Balkánský poloostrov.
Územím ČR probíhá východní hranice souvislého areálu. Poměrně hojně se vyskytuje ve středních polohách jihozápadních Čech. Údolím Berounky proniká přes Křivoklátsko a Český kras až do Povltaví a dále podél Labe až k Děčínu. V jiných oblastech se vyskytuje jen ojediněle a pravděpodobně druhotně.
Ekologie: Kamenité travnaté svahy, okraje cest, úhory, také antropogenní stanoviště, na sušších, minerálně bohatších půdách. Kvete od června do srpna.
Popis: Vytrvalé, slabě páchnoucí byliny. Lodyhy v dolní části plazivé a často kořenující, obloukem vystoupavé, (30–)40–70 cm dlouhé, bez trnů nebo s nečetnými kolci, v horní a střední části dosti hustě žláznaté a řídce chlupaté. Listy žláznaté, prostřední lístek lodyžních listů eliptický, vejčitý, vejčitě obkopinatý až obvejčitý, na okraji zubatý. Květy v úžlabí listenu po jednom, tvořící řídké prodloužené hrozny na konci lodyh a delších větví. Kalich dosti hustě odstále žláznatý, 8–11 mm dlouhý, zvlášť na trubce také odstále dlouze chlupatý. Koruna růžová, pavéza 13–16(–18) mm dlouhá.
Záměny: Jehlice trnitá (Ononis spinosa) má lodyhy ± přímé, listy užší, není tak hustě žláznatá a nejčastěji má trnité lodyhy. Jehlice rolní (Ononis arvensis) má květy v úžlabí listenů zpravidla po dvou a je hustě odstále chlupatá.
Ohrožení a ochrana: Jehlice plazivá je v českém červeném seznamu uvedena jako druh ohrožený (C3). Chráněným druhem je v sousedním Polsku.
Fotografováno dne 7. 7. 2010 (Česko, Osvračín).