Syn.: Pandanus depauperatus Merr.
Čeleď: Pandanaceae R. Br. – pandánovité
Rozšíření: Endemit Filipín, roste jen na ostrovech Palawan a Busuanga ze skupiny Calamian.
Ekologie: Provází pobřeží malých potoků v nížinných lesích nebo v bambusových houštinách, často v kontaktu s bezlesím.
Popis: Nízký dvoudomý keř s větveným kmínkem 30–90 cm dlouhým, křivolakým, poléhavým; konce větví vystoupavé. Listy jsou početné, spirálovitě uspořádané, čárkovité, 40–60 cm dlouhé a 1,5–2 cm široké, na konci krátce zašpičatělé, na okraji a na středním žebru s drobnými ostrými zoubky. Samčí květenství je latnaté, přímé, na tenké stopce, podepřené 1–2 listeny, na větvičkách jsou početné tyčinky (jednotlivé květy nejsou rozlišitelné). Samičí plodenství vyrůstají jednotlivě na stopkách 10–15 cm dlouhých, jsou téměř kulovitá, 4–5 cm v průměru, za zralosti oranžová; peckovic bývá kolem 40, jsou asi 1,5 cm dlouhé, jednosemenné, na bázi srostlé, v horní třetině volné, volná část je jehlancovitá, 5boká.
Poznámka: Do velmi početného a taxonomicky nepřehledného rodu Pandanus se v současnosti řadí 602 druhů (POWO 2020), rozšířených v tropické Africe, Asii, Austrálii a Oceánii; stále jsou popisovány nové. Na Filipínách jich roste asi 60 (některým chybí platně publikované jméno). Tento druh je vzrůstem velmi charakteristický, na první pohled připomíná statnější šáchorovité, např. skřípiny nebo velké trsnaté ostřice.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 7. 2. 2020 (Filipíny, Palawan, Cabayugan, Marta Fe Beach).