Syn.: Dichoropetalum schottii (Besser ex DC.) Pimenov et Kljuykov, Holandrea schottii (Besser ex DC.) Reduron et al., Peucedanum petraeum Noë
Čeleď: Apiaceae Lindl. – miříkovité
Rozšíření: Vyskytuje se v hornatých částech Středozemí, od severovýchodního Španělska přes jižní Francii, Itálii až po Balkánský poloostrov, kde byl tento druh zjištěn od Slovinska až po Makedonii a Řecko.
Ekologie: Stanovištěm jsou křoviny a světlé lesy, převážně provází vápencové podklady, a to až do nadmořské výšky 1500 m.
Popis: Vytrvalá bylina vysoká 30–60 cm; poněkud křivolaká a podélně proužkovaná lysá lodyha je na bázi čupřinatá, v horní části větvená. Přízemní listy jsou 2–3krát zpeřené, v obrysu kopinaté, až 25 cm dlouhé, úkrojky posledního řádu jsou čárkovité, 1–2,5 cm dlouhé a 1,5–2 mm širkoké, jen vzácně dvouklané; lodyžní listy se směrem vzhůru zmenšují a jsou jednodušeji členěné. Složené okolíky tvoří 6–10 okolíčků na lysých a hladkých stopkách; listenů obalu je 0–1, záhy opadávají; okolíčky tvoří 8–16 květů; obalíčky jsou 0–3, rovněž opadávají; květy jsou drobné, bílé; čnělka je 2–3krát delší než stylopodium. Plody jsou 6–7,5 mm dlouhé a 4–5 mm široké dvounažky s křídly širokými 0,3–0,4 mm.
Ohrožení a ochrana: Druh je uveden v Červené knize Španělska jako kriticky ohrožený (CR).
Poznámka: Blízce příbuzný druhu Peucedanum carvifolia, od nějž se liší na první pohled bílými květy. Někteří badatelé oba druhy spojují v jeden, což se však nezdá být oprávněné. Podle jiných by zase měly být oba tyto taxony klasifikovány v samostatném rodu Dichoropetalum.
Fotografováno dne 16. 9. 2013 (Francie, Jardin botanique alpin du Lautaret).