Česká jména: vítod senega (Presl 1846)
Čeleď: Polygalaceae Hoffmanns. et Link – vítodovité
Rozšíření: Severoamerický druh, jeho domovinou je východní polovina USA (od atlantického pobřeží po obě Dakoty, východní Wyoming a východní Oklahomu, nejjižněji po Jižní Karolínu), na jihu Kanady zasahuje až do Alberty, ojediněle i na východ Britské Kolumbie.
Ekologie: Roste v prérii, lesích a lesních lemech, na březích vodních toků, také na narušovaných stanovištích, např. v okolí silnic a cest, stoupá až do nadmořské výšky okolo 2100 m.
Popis: Vytrvalá bylina s dřevnatým oddenkem, hustě trsnatá, 20–50(–70) cm vysoká. Lodyhy jsou vystoupavé až přímé, listy střídavé, přisedlé nebo krátce řapíkaté, kopinaté, 1–3 cm dlouhé, celokrajné. Květenstvím je terminální hrozen, květy jsou drobné, koruny 4–5 mm dlouhé, bílé až narůžovělé. Plodem je elipsoidní tobolka, 2,5–3,5 mm dlouhá.
Využití: Užitek z této rostliny plynoucí popsal F. Polívka v roce 1908 takto: Domorodí Indiáni bylinu tuto v lesích horlivě vyhledávají a kořen její vyhrabují, užívajíce ho od dávných dob jako protijedu proti uštknutí jedovatými hady. Jsa proniknut kyselinou vítodovou neboli seneginem (polygalinem), kořen senegy vyznačuje se palčivou až škrablavou chutí a jest léčivý. Proto jej dovážejí z Ameriky, zvláště ze Spojených států též do Evropy a prodávají jej pod jménem kořene chřestýšového nebo kořene senegového do lékáren, kdež z něho připravují syrup doporučovaný v chorobách plic, proti zašlemování a pod. Odvar z kořene podporuje pocení a žene na moč. Prášek z něho nutí ku kýchání.
Ohrožení a ochrana: K ohroženým druhům patří v amerických státech Connecticut, Maine, Maryland a New Jersey.
Fotografováno v červnu 2011 (Kanada, Alberta, Calgary, Griffith Woods Park).