Syn.: Druparia prunus Clairv., Prunus communis Huds., Prunus domestica subsp. oeconomica (Borkh.) C. K. Schneid., Prunus oeconomica Borkh.
Česká jména: slíva (Hájek 1562), slívový aneb švestkový strom (Veleslavín 1598), švestka, slíva (Koniáš 1704), slívoň švestka (Presl 1846), švestka (Dostál 1950), slivoň domácí, švestka domácí (Hejný et al. 1992), slivoň švestka, švestka (Kubát 2002)
Slovenská jména: slivka domáca (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Rosaceae Juss. – růžovité
Rozšíření: Snad se jedná o křížence druhů Prunus cerasifera a Prunus spinosa či některých jiných příbuzných druhů. V kultuře je od nepaměti mnoho kultivarů, jejich rozlišování může být nesnadné, jen nepřesně až zmateně je identita starých odrůd švestek naznačována už i ve staré literatuře.
Za pravlast švestky je považován Kavkaz či jihovýchodní Evropa, odkud se už v dávných dobách tento strom rozšiřoval po téměř celé Evropě a velké části západní Asie, později pronikal i do východní Asie, Severní a Jižní Ameriky, stejně jako do jihovýchodní Austrálie a na Nový Zéland.
Traduje se, že do českých údolí švestku zavlekli z východu až staří Slované, v novějších archeologických pojednáních však zjišťujeme, že nejstarší nálezy kulturních forem švestky (a pravděpodobně i jablka a hrušky) ze západní a střední Evropy pocházejí už z doby laténské nebo z přechodu doby laténské a římské.
Ekologie: Pěstuje se v zahradách a sadech, dříve býval tento strom vysazován i kolem cest; může též zplaňovat, pak se objevuje na křovinatých svazích a stráních nebo na stanovištích dotčených lidskou činností. Kvete od dubna do května.
Popis: Keř až menší strom dosahující výšky až okolo 10 m, s kmenem přímým, borkou hnědošedou, podélně rozpukanou, korunou vejcovitou a letorosty chlupatými až olysalými. Listy jsou řapíkaté, eliptické až obvejčité, 4–8(–10) cm dlouhé a 1,5–5 cm široké, na bázi klínovité, po okraji pilovité, na vrcholu tupé nebo špičaté, na líci lysé nebo roztroušeně chlupaté, na rubu roztroušeně chlupaté až olysalé. Květy se objevují společně s rašícími listy a vyrůstají většinou po 2–3, dosahují průměru 15–25 mm, kališní lístky jsou vejčité, až 5 mm dlouhé, korunní lítky jsou eliptické až obvejčité, až 15 mm dlouhé, bílé. Plodem je dužnatá peckovice, nejčastěji podlouhle elipsoidní až vejcovitá, 2–5(–8) cm dlouhá, obvykle tmavomodrá až nafialověle modrá nebo modročerná, ojíněná, aromatická, pecka je elipsoidní, zploštělá, hnědá.
Využití: Všeobecně dobře známý ovocný strom, jehož plody se používají v kuchyni (švestkové knedlíky, kompoty, povidla, ale také se suší), zpracovávají se v konzervárenském a potravinářském průmyslu. Vyrábějí se z nich také známé alkoholické destiláty.
V minulosti se však v léčitelství používaly také švestkové listy, vařívaly se ve víně, stejně tak nacházela v medicínské praxi uplatnění i pryskyřice získaná z tohoto stromu. Dřevo používali truhláři a řezbáři.
Fotografováno dne 6. 8. 2019 (Česko, Čechy, okolí Štolmíře).