Syn.: Ribes cuneifolium var. nubigenum Reiche
Čeleď: Grossulariaceae – meruzalkovité
Rozšíření: Endemit jihoamerického Peru, vyskytuje se v andské oblasti této země. Kromě nominátního poddruhu je rozlišován ještě poddruh Ribes cuneifolium subsp. pascoense, který je znám pouze z peruánské provincie Pasco.
Ekologie: Roste na křovinatých horských svazích a v horských údolích, ve vegetačních formacích páramo a puna, v nadmořských výškách zhruba od 2900 až do 5100 m – vystupuje teda až do superpárama, kde je obvykle jen keříkem nízkým, nanejvýše 50 cm vysokým.
Popis: Stálezelený nebo poloopadavý keř, 30–400 cm vysoký, bohatě větvený, s borkou šedou až hnědou a letorosty krátce chlupatými a žláznatými. Listy jsou krátce řapíkaté, vějířovité až obvejčité, 3–15(–20) mm dlouhé a 3–9(–13) mm široké, kožovité, na bázi klínovité, celistvé nebo i nevýrazně 3laločné, v horní části čepele pilovité, na líci lysé, s přisedlými žlázkami, na rubu řídce pokryté jednoduchými trichomy a přisedlými žlázkami. Květenství je terminální, hroznovité, 8–13(–26) mm dlouhé, se 3–14 květy, které jsou kolovité, 2–5 mm dlouhé a 2,5–5 široké, bledě žluté, nazelenalé nebo tmavě červené, kališní cípy jsou vejčité, 1–2,5 mm dlouhé, korunní lístky podlouhlé, jen 0,6–0,8 mm dlouhé, lysé; tyčinek je 5. Plody jsou kulovité bobule, zelené nebo červené, o průměru 5–8 mm, s přisedlými žlázkami.
Fotografoval Mário Duchoň, dne 26. 1. 2023 (Peru, Parque nacional Huascarán).