Jihozápadně od Lžovic u Týna nad Labem (okres Kolín) se v nivě Labe nachází nově navrhované chráněné území Lžovické tůně v kategorii přírodní památka. Jedná se o biotopovou lokalitu ze soustavy Natura 2000, která bude chránit biotop měkkých a tvrdých lužních lesů, slepých a odstavených ramen Labe, aluviálních luk a porostů vysokých ostřic.
Čechy
Poděbradské Polabí, Na Hornické – přírodní rezervace
Jihozápadně od Záboří nad Labem (okres Kutná Hora), podél železniční trati Kolín-Pardubice, se na rozloze 42 hektarů rozkládá přírodní rezervace Na Hornické. Předmětem ochrany jsou zde společenstva lužního lesa, vodní a mokřadní společenstva zarůstajících tůní a mrtvých ramen a společenstva střídavě vlhkých nivních luk s výskytem řady vzácných a zvláště chráněných druhů.
Poděbradské Polabí, Písečný přesyp u Píst – přírodní památka
V těsné blízkosti obce Písty (okres Nymburk) se nachází na ploše 3,7 hektaru jeden z posledních dochovaných písečných přesypů ve středním Polabí. Nalézá se v nadmořské výšce 180 až 190 m, za chráněné území byla tato lokalita vyhlášena už v roce 1951.
Poděbradské Polabí, V Jezírkách – národní přírodní památka
Nedaleko Kolína se nachází vesnice Velim, velmi dobře známá všem nadšeným obdivovatelům železnic. Vždyť právě u železniční stanice Velim začíná zkušební okruh, na kterém se prohánějí naše nejrychlejší lokomotivy (a občas trhají rychlostní rekordy). Přibližně uprostřed jihovýchodní strany oválu lze nalézt malé, ale významné chráněné území, vyhlášené v roce 1987 na ochranu vzácných rostlin. Proto zde lze kromě modrých přízraků spatřit také některé botanické vzácnosti.
Podřipská tabule, Kleneč – národní přírodní památka
Pod bedlivým pohledem bájné hory Říp se rozprostírá ospalá vesnička Kleneč (okres Litoměřice). Její jméno je nejen botanikům dobře známé, neboť jen kousek od ní se nalézá národní přírodní památka Kleneč vyhlášená v roce 1951, s výskytem kriticky ohroženého hvozdíku písečného českého (Dianthus arenarius subsp. bohemicus).
Poličsko, Sněženky ve Vysokém lese – přírodní památka
Přírodní památka se nachází v lesním komplexu Vysoký les, asi 2,5 km jihozápadně od Chmelíku, 1,2 km jihovýchodně od osady Vysoký Les (okres Svitavy). Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1994 na ploše 2, 2055 ha. Lesní komplex Vysoký les je tvořen převážně smrkovými lesy porůstajícími plošinu mírně ukloněnou k severu, která je chudá na vodní toky. V jižní polovině Vysokého lesa, v tzv. Horním lese, se nacházejí pouze dvě údolí probíhající od jihu k severu, která ústí do údolí vedoucího severovýchodně k obci Chmelík. Západně položené údolí je místními nazývané Sněženkové a v jeho severnější části se nachází jmenovaná přírodní památka.
Poličsko, V bukách – přírodní památka
Chráněné území se nachází ve větším lesním komplexu, asi 4 km severovýchodně od Poličky (okres Svitavy – mapa) a asi 2 km jihovýchodně od osady Vysoký Les. Vyhlášeno bylo v roce 1956 na rozloze 2 ha a v roce 1988 bylo přehlášeno na přírodní památku. Předmětem ochrany je smíšený jedlobukový les s podrostem typickým pro květnatou bučinu. Většinu území porůstá téměř čistá bučina. Druhově nejzajímavější je severní část, kde rostou i vzrostlé jedle. Na dvou z nich roste jmelí bílé jedlové (Viscum album subsp. abietis). V ochranném pásmu jsou vzrostlé jedle poměrně hojné.
Polomené hory, Na oboře – přírodní památka
Podél silnice Chodeč – Dolní Zimoř (okres Mělník), na jižním okraji CHKO Kokořínsko, se nalézá několik rostlinopisně zajímavých travnatých ploch s roztroušenými dřevinami a křovinatými lemy, částečně chráněných jako přírodní památka Na oboře, vyhlášená v roce 2001 na čtyřech samostatných výměrách o celkové ploše 3,5 ha.
Polomené hory, Stráně Hlubokého dolu – přírodní památka
Obec Tupadly (okres Mělník) se nalézá na jihozápadním konci Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko (mapa), výletníkům nabízí výhled na nepřístupný zámeček Slavín a západně od obce pak skalní výtvory liběchovského kuchaře Václava Levého. Východně od obce lze spatřit několik obnažených pískovcových skal, jež jsou součástí přírodní památky Stráně Hlubokého dolu, vyhlášené v roce 2001 na ploše 4,6 ha v úzkém pruhu východozápadního směru. Předmětem ochrany jsou zbytky teplomilných společenstev rostlin a na ně navázaných drobných živočichů na hranách skal.
Polomené hory, Stráně Truskavenského dolu – přírodní památka
V katastru obce Truskavna (okres Mělník), asi 3 km na západ od známého hradu Kokořína, se vypíná skalní defilé křemitých pískovců. Místa s výstupy vápnitých pískovců hostí společenstva teplomilných trávníků, která jsou hlavním předmětem ochrany přírodní památky vyhlášené v roce 2001. Vyskytují se zde také některé zajímané druhy bezobratlých živočichů, zejména pavouků. Zvláště cenný je výskyt kriticky ohroženého vřeteníku skalního (Drymocallis rupestris), jedné z nejvzácnějších rostlin celé CHKO Kokořínsko.
Polomené hory, Stráně u Drahobuzi – přírodní památka
Jižně ukloněné stráně nad Úštěckým potokem mezi Vědlicemi a Drahobuzí (okres Litoměřice, pomezí Polomených hor a Úštěcké kotliny) byly v roce 2012 vyhlášeny chráněným územím v kategorii přírodní památka na třech nesouvislých plochách o celkové výměře 8 ha. Předmětem ochrany jsou pěkné ukázky opukových bílých strání s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů v porostech teplomilných suchých trávníků a křovin s význačným výskytem vstavačovitých rostlin.
Prachatické Předšumaví, V polích – přírodní památka
Předšumaví je docela členitá, kopcovitá krajina, plochy polí a luk střídají remízky a mezi nimi se choulí malé vesničky. Takový obraz skýtá i okolí Prachatic, kde byla nad údolím Blanice nedaleko obce Zábrdí v roce 1992 vyhlášena přírodní památka V polích. Rezervace má rozlohu necelé 2 ha a chrání zachovalou ukázku typických předšumavských luk.
Pražská kotlina, Praha, Pitkovická stráň – přírodní památka
Na ostrohu tvořeném proteozoickými břidlicemi, v údolí Pitkovického potoka, byla v roce 1968 vyhlášena přírodní památka Pitkovická stráň. Nachází se na jižním okraji Prahy těsně u Pitkovic. Chráněné území je součástí přírodního parku.
Pražská nádraží jako stanoviště pro ohrožené a vzácné druhy rostlin
Železniční nádraží a tratě jsou stanoviště se zcela neobvyklými vlastnostmi. Substrát je zde štěrkovitý a obvykle dobře provzdušněný, vysýchavý. Většinou je dobře zásobený dusíkem. Nepříznivou vlastností je, že se zde objevují pro přírodu neobvyklé sloučeniny uhlíku (nafta aj.).
Průhonická plošina, Praha, Údolí Kunratického potoka – přírodní památka
Mezi dvěma velkými pražskými sídlištními celky, Jižním městem a Lhotkou, se rozkládá lesní porost, zvaný Krčský. Území je známé Velkou Kunratickou a Novým hrádkem krále Václava IV. Přírodovědně nejcennější část je od roku 1988 územně chráněna jako přírodní památka Údolí Kunratického potoka. Chráněné území zahrnuje údolní nivu a přilehlé pravostranné svahy, část území je součástí areálu krčské nemocnice.