Na severním okraji obce Vlkov (okres Tábor), hned za železničním náspem, je malý rulový kopeček, dříve využívaný jako pastvina. Jedná se o území rozlohou nevelké, zaujímá jen 0,38 hektaru.
Čechy
Třeboňská pánev, Písečný přesyp u Vlkova – přírodní rezervace
Nedaleko vesničky Vlkov, směrem k Veselí nad Lužnicí, se nalézá jeden z nemnoha zbylých písečných přesypů u nás, vyhlášený roku 1954 jako chráněné území, dnes se statutem přírodní rezervace. Jedná se o nevelký zbytek písečné duny o rozměrech asi 60 × 80 m a je zde možno spatřit volný písek a některé vzácné druhy rostlin a hmyzu. Písečný přesyp se nalézá na severním okraji CHKO Třeboňsko a cenný je tedy nejen samotný přesyp, ale i jeho okolí.
Třeboňská pánev, Rod – přírodní rezervace
Na východ od jihočeské obce Frahelž (okres Jindřichův Hradec) se nalézá Nadějská rybniční soustava. Patří do ní také rybník Rod s rákosinami, s plovoucími zblochanovými ostrovy a se zrašeliněným východním břehem, chráněný od roku 1990 jako stejnojmenná přírodní rezervace o výměře 36 ha. Důvodem k vyhlášení chráněného území bylo významné hnízdiště vodního ptactva a cenná květena na rašeliništi. Rybník je v současnosti značně eutrofizovaný, rašeliniště stále ještě hostí řadu cenných druhů rostlin a bezobratlých.
Trojmezenská hornatina, Plešné jezero – 1. zóna Národního parku Šumava
Na české straně Šumava většinou nedělá dojem vysokého pohoří. Mnohem častěji zde najdeme táhlé svahy a zvlněné pláně. Míst, kde působí dojmem skutečně velkých hor, je nemnoho: na rozdíl od bavorské strany, která docela strmí z údolí Dunaje. K těm výjimečným místům, kde se návštěvník potká se opravdovým horským reliéfem, patří kary šumavských jezer. Je jich celkem osm, z toho pět na straně české a tři na straně bavorské. Nejjižnější z šumavských jezer leží na severovýchodním svahu hory Plešný.
Trosecká pahorkatina: V dubech – přírodní památka
Přírodní památka se nachází asi 600 m západně od obce Žehrov (okres Mladá Boleslav). Rozkládá se při severním okraji obory Žehrov, a proto není veřejnosti přístupná. Kolem severního okraje vede žlutá turistická značka z Žehrova směrem k osadě Arnoštice a z této cesty lze do chráněného území pohlédnout alespoň přes plot. Právě v severní části obory se zachovala původní pískovcová zeď z dvacátých let 19. století, kterou nechal postavit kníže Rohan. Místy však již chybí a je nahrazena dřevěným plotem.
Vertikály Panenského Týnce
Pokud jste se zrovna dnes – tedy 30. dubna – objevili u snad nejznámějšího českého menhiru u severočeských Klobuk ještě před svítáním a počkali jste si na první sluneční paprsky, viděli jste Slunce vycházet nad Řípem. Možná, že právě proto tady stojí tento menhir, možná je to svérázný kalendář po věky zaznamenávající, že každoroční doba hojnosti začíná přesně v poslední dubnový den, tedy tehdy, když Slunce vyjde přesně nad Řípem. Hodinová ručička – nebo spíš list z trhacího kalendáře – prst tyčící se k nebi, vertikála odbíjející čas všemu placatému tady dole. Ale taky se prý říkávalo, že kdysi prosil klobucký pastýř Ježíše Krista a svatého Petra, aby se nad ním smilovali a nechali ho na tomto světě navěky. A přesně podle přání toho hlupáčka se i stalo: zkameněl, proměnil se v obří balvan, který stojí nad vesnicí dodnes a nejspíš tu opravdu bude stát navěky. Tomu říkám nefalšovaný boží humor.
Volyňské Předšumaví, Pastvina u Přešťovic – přírodní památka
Přírodní památka Pastvina u Přešťovic, která byla vyhlášena v roce 1985 na ploše 1,3 ha, se nachází asi 2 km východně od Strakonic, nedaleko od výpadovky na Prahu. Jedná se o vcelku nenápadné území s cennými suchomilnými trávníky a s neméně cennými plochami s nezapojeným rostlinstvem. Výskyt vzácných druhů rostlin je podmíněn vápencovým podložím, cenné plochy jsou tvořeny jednak bývalou pastvinou a jednak těmi částmi opuštěných vápencových lůmků, jež nezarostly dřevinami.
Všetatské Polabí, Hrabanovská černava – národní přírodní památka
Severně od Lysé nad Labem se nalézá významný zbytek polabských černav, chráněný od roku 1933, dnes v kategorii národní přírodní památka o výměře 52 ha. Vznik zdejšího slatinného ložiska je podmíněn prameny vápnitých vod vyvěrajících z křídového souvrství. Kdysi se zde nacházelo jezero, které se postupně zazemnilo, bezlesí se zde udržuje nepřetržitě od dob ledových, což podmiňuje výskyt velmi vzácných reliktních druhů, například ostřice Buxbaumovy (Carex buxbaumii) či třtiny přehlížené (Calamagrostis stricta). Území bylo několikrát poškozeno záměrným odvodněním, přesto patří k místům velmi cenným, což dokládá výskyt řady kriticky ohrožených druhů.
Všetatské Polabí, Polabská černava – národní přírodní památka
Nedaleko Mělníka je malá vesnička (nemá ani poštu) se zvláštním názvem Vrutice, a když u Mělníka, tak s přídomkem Mělnická. Vesnička by byla celkem neznámá, nebýt Národní přírodní památka Polabská černava, která se nalézá doslova za humny. Předmětem ochrany jsou především slatinné a bezkolencové louky, součástí chráněného území jsou i rákosiny, porosty vrb a olšina pod nádražím, celková výměra nepřesahuje 10 ha. Část cenných lokalit se nachází v ochranném pásmu. Území je chráněno od roku 1946, což jen podtrhuje jeho význam.
Všetatské Polabí, Slatinná louka u Liblic – přírodní rezervace
Uprostřed zarostlého lesa v zámeckého parku v Liblicích (okres Mělník) se ukrývá pravý ráj botanika. Na malé ploše 2,3 ha se setkáme s celou řadou vzácných rostlin.
Všetatské Polabí, Úpor – přírodní rezervace
Přírodní rezervace Úpor se nachází v klínu soutoku Labe a Vltavy u Mělníka. Důvodem ochrany je zachovalý lužní les se sněženkou podsněžníkem.
Vyšebrodsko, Čertova stěna-Luč – národní přírodní rezervace
Na jihu českokrumlovského okresu se nachází velmi pozoruhodné místo: řeka Vltava zde vytváří hluboké údolí, v němž překonává terénní stupeň balvanitým peřejnatým tokem sevřeným mezi strmé balvanité svahy. Na nich byla postupně vyhlašována chráněná území, již v roce 1935 to byla státní přírodní rezervace Luč, v roce 1956 ji doplnila rezervace Čertova stěna. V roce 1992 byla obě tato území propojena, takže vzniklo jediné rozsáhlé chráněné území o rozloze 132,6 ha.
Žambersko, Čenkovička – přírodní památka
Niva potoka Čenkovička mezi obcemi Čenkovice a Bystřec (okres Ústí nad Orlicí) je chráněna od roku 1989 jako jedna z největších lokalit bledule jarní (Leucojum vernum) v Pardubickém kraji. Výměra přírodní památky je 7,53 ha.
Žďárské vrchy, Bahna – přírodní památka
Chráněné území vyhlášené v roce 1990 je tvořeno třemi blízko sebe ležícími částmi, které se nacházejí severně a severovýchodně od obce Filipov (okres Chrudim). Jedná se o pozůstatky větších luk v pramenné sníženině jednoho z přítoků Chrudimky. Velká část těchto luk byla zalesněna v 50. letech 20. století smrkem. Ve všech třech částech přírodní památky se nacházejí prameny a pramenné průsaky a většina plochy je hodně podmáčená. To byl důvod, proč byly louky delší dobu ponechány ladem. Jejich sečení bylo obnoveno po roce 2000 a většina plochy je sečena ručně.
Žďárské vrchy, Bučina – Spálený kopec – přírodní památka
Západně od Čachnova (okres Chrudim) se na severních svazích kóty 712, v nadmořské výšce 643–692 m, nachází chráněné území Bučina – Spálený kopec chránící zbytky květnatých a acidofilních bučin. Bylo vyhlášeno v roce 2010 na rozloze 38,1278 ha jako v pořadí padesáté zvláště chráněné území na území CHKO Žďárské vrchy. Zajímavostí je i to, že se nachází na ploše bývalé obory, kterou zde nechal zřídit majitel rychmburského panství hrabě Filip Kinský. V Čachnově nechal v roce 1770 postavit lovecký zámeček, který však velmi brzo nahradil komfortnější a dnes známější zámeček Karlštejn.