Středočeský

V Českém krasu v údolí Karlického potoka, v okolí bývalé tvrze Karlík (okres Praha-západ), byla v roce 1972 vyhlášena přírodní rezervace o nemalé výměře 214 ha. Leží stranou hlavních turistických cest a také tak trochu ve stínu svých slavnějších sester, známějších rezervací, zvláště těch národních. Území PR Karlické údolí je porostlé především listnatými lesy, svou skladbou jsou blízké přirozeným, a nabízí vzorové ukázky vlivu geologického podloží a orientace svahů na vegetaci, neboť údolí probíhá především jihovýchodně severozápadním směrem a podloží je dosti pestré, od převažujících devonských vápenců, přes nepřehlédnutelné diabasy až po křemence a břidlice. Rezervace ukrývá i nejednu zajímavost, například živou travertinovou kaskádu, v okolí Prahy ne zrovna běžný prstnatec bezový, a prý dokonce velevzácnou ještěrku zelenou.

Číst dál

Vrch Doutnáč je nepříliš nápadný protáhlý zalesněný hřbet mezi Bubovicemi a Srbskem, je součástí NPR Karlštejn (okres Beroun). Z botanického hlediska je význačný hned dvakrát: jednak výskytem rudohlávku jehlancovitého, jedním z posledních v Čechách, a pak také vyjmutím z lesního hospodaření v roce 2004 a ponecháním vlastnímu vývoji.

Číst dál

Přírodní rezervace Kobyla byla vyhlášena jako chráněné území již roku 1967. Předmětem ochrany se stal bývalý lom s pěknou ukázkou známé geologické poruchy Českého krasu, Očkovského přesmyku, kdy se během horotvorných procesů nasunuly starší vrstvy usazených hornin (zde vápenců) na vrstvy mladší. Později došlo k přehlášení, při kterém se upravily hranice a předmětem ochrany se mimo přírody neživé stala i příroda živá, především cenná rostlinná společenstva. Přírodní rezervace Kobyla se nalézá jen kousek od známých Koněpruských jeskyní a je součástí CHKO Český kras. Její současná výměra činí necelých 20 ha.

Číst dál

Na pravém břehu řeky Berounky, přibližně mezi Srbskem, Berounem a Zlatým koněm, se rozprostírá rozsáhlé polesí, zvané kodské. Území patří již dlouho ke známým a nejlépe prozkoumaným přírodovědným oblastem v Čechách – s trochou nadsázky můžeme říci, že každý kámen zde byl alespoň dvakrát otočen a každé stéblo trávy nejméně třikrát přepočítáno. Zdejší krasové území je dosti členité, proto nikoho nepřekvapí, že je odtud udáváno na 600 druhů rostlin. Je jasné, že zmínit můžeme jen některé.

Číst dál

Národní přírodní památka Kotýz, chráněná od roku 1986, se nalézá nedaleko Berouna na západním okraji CHKO Český kras (mapa). Výměra činí 31 ha, předmětem ochrany jsou krasové jevy vyvinuté v silurských a devonských vápencích a na ně navázaná cenná společenstva rostlin a bezobratlých živočichů. Vrch Kotýz, z části odtěžený, byl kdysi přímo spojen se Zlatým koněm, dnes obě NPP odděluje těžební jáma. Územím prochází naučná stezka a je známé především dvěma skalními mosty, Aksamitovou bránou a Jelínkovým mostem, a archeologicky významnou Děravou jeskyní.

Číst dál

Na jihozápad od Třebotova (okres okres Praha-západ – mapa) se na levém břehu Švarcavy nalézá několik vápencových výchozů, vyhlášených spolu s okolními lesy v roce 1972 jako chráněné území (dnes přírodní rezervace) o výměře 22 ha. Jméno rezervace dostala podlé kóty Kulivá hora, která se nalézá však více než kilometr severovýchodně. Svahy a skály s jižním sklonem hostí teplomilné druhy rostlin i živočichů, jsou odtud uváděny také některé vzácné druhy hub. Území rezervace je součástí CHKO Český kras.

Číst dál

Všichni určitě vědí, kde je Karlštejn. Většina lidí si hned vedle na mapě nejspíš vybaví i krásnou Hlásnou Třebáň (okres Beroun). Kolem Hlásné Třebáně tvoří Berounka táhlý oblouk a narozdíl od plochého levého břehu, kde řeka umožnila vznik obce, vede na břehu pravém pouze železniční trať a terén ihned prudce stoupá o více než 150 metrů. Celý svah je zalesněný a od roku 1972 chráněný jako Přírodní rezervace Voškov s rozlohou bezmála 30 hektarů.

Číst dál

Mezi historickým městečkem Liteň (okres Beroun), známým především z dob národního obrození, a vrchem Bacín, předvěkým kultovním místem, se nalézá nenápadný vrch Mramor (CHKO Český kras – mapa). Je porostlý listnatým lesem a protnutý zelenou turistickou značkou. Ačkoliv se nejedná o maloplošné chráněné území, ukrývá se zde nejeden botanický skvost.

Číst dál

Nedaleko Koněprus se nalézá pověstmi opředené návrší Zlatý kůň (mapa), které bylo v roce 1973 prohlášeno chráněným územím, dnes je řazeno do kategorie národní přírodní památky. Chráněno je 37 ha, samotný vrch je vysoký 475 m n. m. a je tvořen převážně zkamenělým korálovým útesem ze staroprvohorních devonských dob. Ve svém nitru ukrývá známé Koněpruské jeskyně, na povrchu vystavuje krasové jevy, např. závrty a v kamenech ukrývá četné zkameněliny.

Číst dál

Nedaleko Kralup nad Vltavou, na levém břehu Zákolanského potoka, nad silnící č. 101 z Kralup do Kladna se vypíná členitá spilitová skála, chráněná jako nevelká (0,37 ha) přírodní památka Minická skála (okres Mělník). Předmětem ochrany jsou zbytky skalních stepí s řadou vzácných rostlin, z nichž za nejvýznamnější je patrně považován česnek tuhý (Allium strictum).

Číst dál

Nedaleko Kralup nad Vltavou, na pravém břehu Zákolanského potoka, se vypíná nad tratí Kralupy–Kladno skalnatý ostroh zvaný Koziňák a chráněný jako PP Otvovická skála (okres Mělník – mapa). Přestože se jedná o plošně nevelké území (1,3 ha), je významné výskytem vzácných a zajímavých druhů rostlin. Území je hojně navštěvováno, zvláště na jaře v době květu konikleců, hlaváčků a tařic.

Číst dál

Jen několik kilometrů severně od Prahy se nachází malá obec Větrušice, zajímavá svojí polohou vysoko nad pravým břehem Vltavy. Přímo pod obcí se totiž rozpíná mohutné sklaní defilé, od roku 1969 chráněné, dnes jako Národní přírodní rezervace Větrušické rokle. Asi 100 m vysoké skály jsou bohatě rozčleněny na hřebeny, skalky, úžlabiny i hlubší rokle. Jižní část je tvořena kyselými břidlicemi a buližníky, severní konec je tvořen mírně bazickými spility. Území je významnou křižovatkou teplomilné vegetace Českého krasu, Polabí a Českého středohoří.

Číst dál

Národní přírodní rezervace Pochválovská stráň se nalézá severně od Řevničova v okrese Rakovník, na okraji křídové tabulové plošiny Džbán a nazvána je podle obce Pochvalov, zajímavé pěstováním chmele a, což je opravdu pozoruhodné, dřívější těžbou uhlí. Další zdejší pamětihodností je bývalé hradiště Dřevíč.

Číst dál

Přírodní rezervace V Bahnách patří mezi naše déle chráněná území, vyhlášena byla v roce 1952. Leží na horní část potoka Kačáku (v mapách často Loděnice) u obce Třtice nedaleko Nového Strašecí (okres Rakovník). Před mnoha staletími zdejšími podmáčenými oblastmi vedla „Trstenická stezka“ a podle rákosu (tedy „třtí“) je údajně pojmenována právě obec Třtice.

Číst dál

Chráněné území se nachází asi 1 km jižně od obce Krty (okres Rakovník). Vyhlášeno bylo v roce 2002 a rozkládá se na ploše 88,8454 hektaru. Nalézá se na rozlehlém zalesněném návrší, jehož nejvyšší bod má nadmořskou výšku 525 metrů. Předmětem ochrany jsou četné zvětralé skalní výchozy, balvanité sutě, roztroušené balvany a bývalé drobné lomy. Geologické podloží tvoří biotická žula, která zde byla těžena již v roce 1634. V roce 1872 zde těžbu obnovil Kilián Pokorný, největšího rozmachu těžba dosáhla za jeho syna Jaroslava, který zaměstnával až 100 kameníků. Poslední lom byl uzavřen v roce 1974.

Číst dál