Středočeský

Markův mlýn je malá přírodní památka, která se nachází mezi obcemi Malé Kyšice a Podkozí ve Středočeském kraji (okres Kladno). Chráněné území má rozlohu 0,13 hektaru a bylo vyhlášeno v roce 1987.

Číst dál

V samém středu křivoklátských lesů se nachází známý mohutný hrad Křivoklát (okres Rakovník), umístěný na skalnatém ostrohu obtékaném Rakovnickým potokem. Hrad má za sebou barvité dějiny, oblíbil si ho i samotný K. H. Mácha a dodnes sem míří davy návštěvníků. Jen pár kroků od hradu se potok vlévá do Berounky. Soutok je střežen příkrými skalnatými svahy, z nichž jsou ty po proudu řeky chráněny jako přírodní rezervace Na Babě.

Číst dál

Část toku Klíčavy (levostranný přítok Berounky) od Pilského rybníka ke Kobylí hlavě o výměře 32 ha byla v roce 2008 vyhlášena jako přírodní rezervace Údolí Klíčavy. Přírodní rezervace se nalézá v severní části CHKO Křivoklátsko na Rakovnicku. Předmětem ochrany jsou louky, lesní porosty a také samotný tok Klíčavy s výskytem zajímavých ryb a naturové škeble veleruba tupého (Unio crassus). Území rezervace je též známé výskytem vzácných druhů rostlin, především velmi bohaté populace stále vzácnějšího všivce bahenního (Pedicularis palustris) a velmi hubené populace hořečku ladního pobaltského (Gentianella campestris subsp. baltica), který je u nás na pokraji vyhynutí.

Číst dál

Když jsem viděl poprvé v životě vitální populaci opuncií na pálavském Děvíně, naštval jsem se. Tyto exotické rostliny rozhodně do naší přírody nepatří, natož pak do přírodní rezervace. Nechápal jsem, proč je správa chráněného území okamžitě neodstranila. Podobné pocity jsem měl i v Praze-Chuchli, tedy také v tamní rezervaci. Jenže zcela jinak vnímám neobvyklou kaktusovou zahrádku na svahu nad dálnicí D11 u Mochova (okres Praha-východ). Na tomto kousku báječné exotiky nad halasným asfaltovým peklem rozhodně nic špatného není, naopak, je to senzační a naprosto kouzelné!

Číst dál

Východně od Týnce nad Labem, na pravém břehu Labe, u hranice Středočeského kraje s Pardubickým, se rozkládá na ploše 78 ha přírodní rezervace Týnecké mokřiny. Jak napovídá název rezervace, jsou zde chráněny jednak extenzivně sečené louky, rozsáhlé porosty rákosin, slepá ramena a mělké tůně, které jsou doplněné rozptýlenou zelení. Podíváme-li se do leteckých snímků z padesátých let 20. století zjistíme, že celé území dnešní rezervace bývalo pokryto sečenými loukami, jen vzácně uvidíme solitérní strom či keř a také plochy slepých ramen jsou menší a mělké tůně zcela chybějí. Rozsáhlé rákosiny jsou tedy spíše příkladem zanedbaného hospodaření a rozhodně by bylo vhodné je jednou za čas sekat. Mělké tůně jsou pak výsledkem zanesení mělkých odvodňovacích stružek, které dříve hospodáři běžně v lukách udržovali. Až do kolektivizace se jednalo o jednou až dvakrát ročně sekané louky na seno nebo stelivo. Severní okraj dnešní rezervace, kde se vyskytují váté písky, byly používány jako pastviny. Dnes jsou tyto plochy porostlé většinou akátinami.

Číst dál

Polabina česká, tak požehnaná, tak hospodářsky a kulturně pokročilá, má svou zvláštní lidovou i přírodní charakteristiku. Na lidu vidíš blahobyt, bohaté statky, čilý obchod, četné dráhy a příroda jest vlídná, bujná, jakoby ani do Čech nepatřila. Kdo přijde na př. z jižních Čech, ani nepoznává tu rozmanitou a docela různou společnost rostlinnou, která pokrývá meze, pahorky a louky.

Číst dál

Na východ od vesnice s mnohoslibným názvem Císařská Kuchyně (část obce Čelákovice, okres Praha-východ) se nachází zachovalý zbytek lužního lesa (zvaného Netušil), s lesními tůněmi a loukami s cennými druhy rostlin (mapa). Z botanického hlediska je nejcennější louka na jihozápadním okraji lesa, význačná především bohatým výskytem vzácného hrachoru bahenního (Lathyrus palustris). Dosud se pestrostí rostlinných společenstev může řadit k nejbohatším v Polabí.

Číst dál

„Když Prodanou nevěstu poslouchám v Kersku z rádia nebo z televize, tak to ještě jde… protože když se téměř zalykám tou hudbou a zpěvem, tak vyběhnu do lesa a běžím k potůčku… a tam se nestydím plakat. (…) A Dvořák? To je to samé v modrém. Jeho kvarteta… to je mleté sklo, to také mohu poslouchat jen v Kersku, abych včas mohl utéci až tam k potůčku a ve tmě se rozplakat,“ napsal o svém vztahu k hudbě i Kersku mistr Bohumil Hrabal v knize Kličky na kapesníku. Kersko (osada u obce Hradištko nedaleko Nymburka) je pro většinu Čechů spojeno se životem a dílem Bohumila Hrabala zcela neopomenutelně. Téměř celý národ se zamiloval do zdejší hájenky, domků v lesích, mnozí znají Švarnou Tonku i Krásnou Pepínu, není snad našince, který by neviděl Menzelovy Slavnosti sněženek, které byly natočeny právě tady. Tak kam jste se to, pane Hrabale, utíkával vyplakat, který potůček viděl Vaše slzy?

Číst dál

Severovýchodně od města Kolín a 1 km jihozápadně od obce Tři Dvory bylo v roce 1985 vyhlášeno na ploše 4,5 ha chráněné území Kolínské tůně. Chráněn je zbytek starého slepého ramene a několik menších tůní, které vznikly zazemňováním jižní části ramene. Ve východní části přírodní památky se nachází ještě jedna tůňka, která je pozůstatkem ještě jiného, staršího slepého ramene. Protože její břehy lemuje souvislý pás rákosin, není ve vegetační sezóně téměř vidět.

Číst dál

Přibližně stejně vzdálen od Starého Vestce a Bříství (okres Nymburk), obcí dnes nezvratně oddělených dálnicí, se vypíná asi 40 m nad okolní terén svědecký vrch různě nazývaný, nejčastěji Křížová hůra, jindy Břístevská hůra nebo Vršek u Vestce. Na vrcholu se nalézá zřícenina barokní kaple Povýšení sv. Kříže, ale místo je význačné především hojným výskytem jinak vzácného hořečku nahořklého (Gentianella amarella subsp. amarella) ve zbytcích starých sadů s teplomilnou květenou. Proto je území chráněno jako součást EVL Polabské hůry spolu s nedalekými Semickou a Přerovskou hůrou.

Číst dál

Jen pár kilometrů severovýchodně od Poděbrad, pod památným vrškem Oškobrhem a mezi obcemi Pátek a Úmyslovice, se kdysi rozkládal největší rybník Čech. Jeho rozloha byla skutečně úctyhodná – odhaduje se, že v době největší slávy čítal 996 hektarů (připomeňme si, že kupříkladu Máchovo jezero má rozlohu 284 ha). A nazýval se Blato.

Číst dál

Poblíž ústí řeky Cidliny do Labe, jen kousek od dálnice Praha – Hradec Králové, se nalézá nejrozsáhlejší lužní les Čech. Leží na hranicích okresů Nymburk a Kolín, poblíž obcí Libice nad Cidlinou a Velký Osek. Celková výměra rezervace činí přes 410 hektarů a nachází se v nadmořské výšce od 187 do 190 m.

Číst dál

Jihozápadně od Lžovic u Týna nad Labem (okres Kolín) se v nivě Labe nachází nově navrhované chráněné území Lžovické tůně v kategorii přírodní památka. Jedná se o biotopovou lokalitu ze soustavy Natura 2000, která bude chránit biotop měkkých a tvrdých lužních lesů, slepých a odstavených ramen Labe, aluviálních luk a porostů vysokých ostřic.

Číst dál

Jihozápadně od Záboří nad Labem (okres Kutná Hora), podél železniční trati Kolín-Pardubice, se na rozloze 42 hektarů rozkládá přírodní rezervace Na Hornické. Předmětem ochrany jsou zde společenstva lužního lesa, vodní a mokřadní společenstva zarůstajících tůní a mrtvých ramen a společenstva střídavě vlhkých nivních luk s výskytem řady vzácných a zvláště chráněných druhů.

Číst dál

V těsné blízkosti obce Písty (okres Nymburk) se nachází na ploše 3,7 hektaru jeden z posledních dochovaných písečných přesypů ve středním Polabí. Nalézá se v nadmořské výšce 180 až 190 m, za chráněné území byla tato lokalita vyhlášena už v roce 1951.

Číst dál