České středohoří, Košťálov – přírodní památka

České středohoří, Košťálov – přírodní památka

Městečko Třebenice (okres Litoměřice), ležící na úpatí Českého středohoří, je známé především výskytem českých granátů – pyropů. Však se zde také nalézá Muzeum českého granátu, kde je k vidění údajně největší vybroušený kus. Nad městečkem se vypíná nápadný čedičový vrch Košťál s hradní zříceninou a s jižními svahy chráněnými od roku 1960, dnes jako přírodní památka Košťálov. Předmětem ochrany jsou teplomilná rostlinná společenstva s výskytem vzácných druhů rostlin i živočichů. Chráněny jsou jak skalní výchozy a sutě se skalními stepmi a teplomilnými křovinami, tak zachovalé listnaté lesy.

Číst dál

České středohoří, Radobýl – přírodní památka

České středohoří, Radobýl - přírodní památka

Západně Litoměřic se nade vsí Žalhostice zdvihá z poloviny ukousaný obrys čedičového kuželu vrchu Radobýl (399 m n. m.), jehož část byla již roku 1966 vyhlášena chráněným územím, dnešní výměra přírodní památky činí necelých 5 ha, ale zajímavé je i nechráněné okolí. Radobýl sice není tak známý jako nedaleký Lovoš, ale z přírodovědného hlediska je neméně zajímavý. Předmětem ochrany jsou velmi pěkné ukázky sloupcovitého rozpadu čediče a teplomilná rostlinná společenstva na jižních svazích.

Číst dál

České středohoří, Sluneční stráň – přírodní rezervace

České středohoří, Sluneční stráň - přírodní rezervace

Nad osadou Brná (součást Ústí nad Labem), známou termálními koupališti, se vypíná strmá stráň, tvořená vyvřelými horninami (čediči), jižně a jihozápadně orientovaná, s převýšením asi 150 m, hostící cenná teplomilná rostlinná společenstva. Proto je od roku 1968 na ploše necelých osmi hektarů chráněná, dnes jako přírodní rezervace (mapa). Z otevřených míst se nabízejí omračující výhledy, především na údolí Labe, ale i na České středohoří, přesto není místo s výjimkou vyhlídky na Střekov příliš navštěvované, nevede sem žádná značená stezka a popravdě, na Ústecku nabízí omračující výhledy kdejaký snadněji přístuný pahrbek.

Číst dál

České středohoří, Údolí Ploučnice u Malé Veleně – Eliščino údolí

České středohoří, Údolí Ploučnice u Malé Veleně – Eliščino údolí

Přiznám se, že jsem patriotem „neznámého“, ale velevýznamného údolí kolem „neznámé“ obce Malá Veleň (okres Děčín). Proto si myslím, že je nasnadě, abych toto údolí trochu představil a samozřejmě vyzdvihl. Popisované území náleží k severozápadnímu okraji Verneřického středohoří a jde o poměrně mladou krajinu s ostrými skalními výstupy nezanesenými kamennými moři, suťovými poli a prudkými svahy.

Číst dál

Českolipská kotlina, Peklo u České Lípy – národní přírodní památka

Mezi Českou Lípou a obcí Zahrádky vyhloubil Robečský potok v pískovcovém skalním masivu kaňonovité údolí, dnes nazývané Peklo. Skalní stěny a potoční niva jsou od r. 1967 chráněným územím, známým především bohatým výskytem bledule jarní (Leucojum vernum). Přírodní památka Peklo má plochu 59 ha a nadmořskou výšku 247–303 m.

Číst dál

Českomoravská vrchovina, Rozštípená skála – přírodní památka

Žďárské vrchy, Rozštípená skála – přírodní památka

Chráněné území vyhlášené v roce 1974 na ploše 0,72 ha se nachází na západním okraji obce Hamry nad Sázavou a asi 3 km západně od města Žďár nad Sázavou. Předmětem ochrany je 75 m vysoký skalní útvar nacházející se na pravém břehu řeky Sázavy. Byl vypreparován mrazovým zvětráváním z pruhu erlanů strážeckého moldanubika ve starších čtvrtohorách. Mrazový srub je dlouhý 75 metrů a vysoký 15 metrů. Ve spodní části je „rozštípnut“ podél zvětralé svislé pukliny v délce 10 metrů a šířce 2 metrů. Podle této pukliny získala skála své jméno. Podle místní pověsti však pukla, když skála hozená čertem narazila na zem. Pod srubovou stěnou je svah směrem k řece pokryt silně zvětralým kamenným mořem. Právě tato část je botanicky nejzajímavější.

Číst dál

Český kras, Karlické údolí – přírodní rezervace

Český kras, Karlické údolí – přírodní rezervace

V Českém krasu v údolí Karlického potoka, v okolí bývalé tvrze Karlík (okres Praha-západ), byla v roce 1972 vyhlášena přírodní rezervace o nemalé výměře 214 ha. Leží stranou hlavních turistických cest a také tak trochu ve stínu svých slavnějších sester, známějších rezervací, zvláště těch národních. Území PR Karlické údolí je porostlé především listnatými lesy, svou skladbou jsou blízké přirozeným, a nabízí vzorové ukázky vlivu geologického podloží a orientace svahů na vegetaci, neboť údolí probíhá především jihovýchodně severozápadním směrem a podloží je dosti pestré, od převažujících devonských vápenců, přes nepřehlédnutelné diabasy až po křemence a břidlice. Rezervace ukrývá i nejednu zajímavost, například živou travertinovou kaskádu, v okolí Prahy ne zrovna běžný prstnatec bezový, a prý dokonce velevzácnou ještěrku zelenou.

Číst dál

Český kras, Karlštejn, Doutnáč – národní přírodní rezervace

Český kras, Karlštejn, Doutnáč – národní přírodní rezervace

Vrch Doutnáč je nepříliš nápadný protáhlý zalesněný hřbet mezi Bubovicemi a Srbskem, je součástí NPR Karlštejn (okres Beroun). Z botanického hlediska je význačný hned dvakrát: jednak výskytem rudohlávku jehlancovitého, jedním z posledních v Čechách, a pak také vyjmutím z lesního hospodaření v roce 2004 a ponecháním vlastnímu vývoji.

Číst dál

Český kras, Kobyla – přírodní rezervace

Český kras, Kobyla - přírodní rezervace

Přírodní rezervace Kobyla byla vyhlášena jako chráněné území již roku 1967. Předmětem ochrany se stal bývalý lom s pěknou ukázkou známé geologické poruchy Českého krasu, Očkovského přesmyku, kdy se během horotvorných procesů nasunuly starší vrstvy usazených hornin (zde vápenců) na vrstvy mladší. Později došlo k přehlášení, při kterém se upravily hranice a předmětem ochrany se mimo přírody neživé stala i příroda živá, především cenná rostlinná společenstva. Přírodní rezervace Kobyla se nalézá jen kousek od známých Koněpruských jeskyní a je součástí CHKO Český kras. Její současná výměra činí necelých 20 ha.

Číst dál

Český kras, Koda – národní přírodní rezervace

Český kras, Koda – národní přírodní rezervace

Na pravém břehu řeky Berounky, přibližně mezi Srbskem, Berounem a Zlatým koněm, se rozprostírá rozsáhlé polesí, zvané kodské. Území patří již dlouho ke známým a nejlépe prozkoumaným přírodovědným oblastem v Čechách – s trochou nadsázky můžeme říci, že každý kámen zde byl alespoň dvakrát otočen a každé stéblo trávy nejméně třikrát přepočítáno. Zdejší krasové území je dosti členité, proto nikoho nepřekvapí, že je odtud udáváno na 600 druhů rostlin. Je jasné, že zmínit můžeme jen některé.

Číst dál

Český kras, Kotýz – národní přírodní památka

Národní přírodní památka Kotýz, chráněná od roku 1986, se nalézá nedaleko Berouna na západním okraji CHKO Český kras (mapa). Výměra činí 31 ha, předmětem ochrany jsou krasové jevy vyvinuté v silurských a devonských vápencích a na ně navázaná cenná společenstva rostlin a bezobratlých živočichů. Vrch Kotýz, z části odtěžený, byl kdysi přímo spojen se Zlatým koněm, dnes obě NPP odděluje těžební jáma. Územím prochází naučná stezka a je známé především dvěma skalními mosty, Aksamitovou bránou a Jelínkovým mostem, a archeologicky významnou Děravou jeskyní.

Číst dál

Český kras, Kulivá hora – přírodní rezervace

Český kras, Kulivá hora – přírodní rezervace

Na jihozápad od Třebotova (okres okres Praha-západ – mapa) se na levém břehu Švarcavy nalézá několik vápencových výchozů, vyhlášených spolu s okolními lesy v roce 1972 jako chráněné území (dnes přírodní rezervace) o výměře 22 ha. Jméno rezervace dostala podlé kóty Kulivá hora, která se nalézá však více než kilometr severovýchodně. Svahy a skály s jižním sklonem hostí teplomilné druhy rostlin i živočichů, jsou odtud uváděny také některé vzácné druhy hub. Území rezervace je součástí CHKO Český kras.

Číst dál

Český kras, Praha, Barrandovské skály – národní přírodní památka

Praha, Barrandovské skály – národní přírodní památka

Na levém břehu Vltavy, v katastru pražských městských částí Hlubočepy a Malá Chuchle, se táhne v délce 2 kilometrů pás skalních srázů, které se zapsaly velmi významně do dějin této země. Předmětem ochrany je na tomto území unikátní geologický profil, který dokumentuje vývoj pražské prvohorní pánve v siluru a devonu, zdejší jedinečné nálezy zkamenělin také dokládají život v tomto období.

Číst dál