Čeleď: Rosaceae – růžovité
Rozšíření: Endemit australské Tasmánie – velmi pravděpodobně ze všech ostružiníků světa druh zcela nejmenší.
Ekologie: Roste v subalpínské křovinaté vegetaci a na alpínských vřesovištích, v nadmořských výškách od 620 až do 1280 m. Kvete od listopadu do února.
Popis: Vytrvalá bylina s lodyhou plazivou, jen 10(–50) mm dlouhou, lysou, bez ostnů. Listy mají řapíky 12–36 mm dlouhé, jsou celistvé, 3laločné nebo 3četné, čepel terminálního lístku (úkrojku) je největší, vejčitá, až 20 mm dlouhá a 15 mm široká, postranní lístky (úkrojky) jsou zřetelně menší, nanejvýš 8 mm dlouhé, po okraji pilovité až laločnaté, lysé nebo podél žilek chlupaté. Květy jsou jednotlivé, funkčně jednopohlavné, většinou 5četné, kališní lístky jsou vejčité, až 5 mm dlouhé, celokrajné, řídce chlupaté, korunní lístky jsou eliptické až úzce obvejčité, až 10 mm dlouhé, bílé, lysé. Souplodí peckoviček je červené, jedlé.
Poznámka: Ronald Campbell Gunn (1808–81), na nějž odkazuje druhové jméno, byl jihoafricko-australský sběratel rostlin, jenž spolupracoval s britským botanikem Josephem Daltonem Hookerem při studiu tasmánské květeny. Byla po něm pojmenována řada tasmánských rostlin, kromě tohoto ostružiníku je to například i pabuk Nothofagus gunnii.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 3. 12. 2023 (Austrálie, Tasmania, Walls of Jerusalem National Park).