Syn.: Scutellaria caucasica A. Ham., Scutellaria taurica Juz.
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité
Rozšíření: Roste v severovýchodní části Turecka, v Gruzii, Arménii, snad i v Ázerbájdžánu, exklávně také na Krymu.
Ekologie: Stanovištěm jsou kamenité svahy, převážně na vyvřelinách, ale i na hadcích, lokality leží v nadmořské výšce 450–1500 m.
Popis: Vytrvalá, od báze bohatě větvená bylina s poléhavými nebo vystoupavými lodyhami 7–20 cm dlouhými, hustě plstnatými. Listy jsou vstřícné, krátce řapíkaté, široce vejčité až trojúhelníkovité, 0,8–2,2 cm dlouhé a 0,5–1,6 cm široké, na líci tmavozelené a nanejvýš řídce chlupaté, na rubu šedavě chlupaté, na okraji hluboce vroubkované až téměř do poloviny šířky ke střední žilce (do čtvrtiny šířky čepele). Květenství je husté, vejcovité; listeny jsou až 2 cm dlouhé; blanité, světle zelené nebo řidčeji načervenalé; kalich nese štítkovitý výrůstek; koruna je pyskatá, 2–3,2 cm dlouhá, světle až sírově žlutá, někdy na dolním pysku s načervenalou skvrnou; tyčinky jsou 4; semeník je svrchní, vzniká srůstem 2 plodolistů. Plodem jsou elipsoidní, jemně chlupaté tvrdky.
Poznámka: Velmi proměnlivý, komplikovaný taxon; v poslední době se do něj řadí i druh Scutellaria pinnatifida. Jen v Turecku se rozlišuje 16 poddruhů. Představené rostliny zřejmě patří poddruhu nominátnímu, popsanému z Gruzie.
Fotografovala Eva Rencová, dne 3. 6. 2013 (Turecko, údolí řeky Çoruh u města Yusufeli).