SYZYGIUM TIERNEYANUM (F. Muell.) T. G. Hartley et L. M. Perry – hřebíčkovec

Syn.: Eugenia theodori-wolfii Domin, Eugenia tierneyana F. Muell., Jambosa floribunda Diels, Jambosa tierneyana (F. Muell.) Diels, Syzygium floribundum K. Schum. et Lauterb., Syzygium lauterbachianum Merr. et L. M. Perry
Česká jména: kryškovec (Presl 1846), hřebíčkovec (Skalická et al. 2012)
Čeleď: Myrtaceae Juss. – myrtovité

Syzygium tierneyanum

Rozšíření: Vyskytuje se na Nové Guineji (především v papuánské, ale objevuje se i v indonéské části ostrova), dále také na severu a východě australského Queenslandu, na Šalomounových ostrovech a na Vanuatu.

Ekologie: Roste v tropických deštných a galeriových lesích, na březích vodních toků, někdy i přímo v tekoucí vodě, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1200 m.

Syzygium tierneyanum

Popis: Stálezelený strom dosahující většinou výšky 8–15 m, ve vyšším stáří až okolo 25 m, s borkou našedlou až šedohnědou. Listy jsou krátce řapíkaté, eliptické, 9–19 cm dlouhé a 3–7 cm široké, na bázi klínovité, celokrajné, na vrcholu špičaté až zašpičatělé, lysé. Květenství je postranní, chocholičnaté, květy jsou oboupohlavné, češule je 5–10 mm dlouhá, kališní cípy jsou až 3,5 mm dlouhé, korunní lístky jsou okrouhlé, 5–9 mm dlouhé, bílé; nitky tyčinek jsou 8–20 mm dlouhé, řídce žláznaté, čnělka je 10–20 mm dlouhá. Plody jsou kulovité, červené nebo bílé, dosahují v průměru okolo 20 mm, na vrcholu jsou propadlé.

Využití: Dřevo tohoto stromu se používá jako palivové, eventuálně k výrobě řeziva; jeho plody jsou jedlé, i když jsou pojídány spíše zvířaty. Bývá vysazován v parcích, jeho hustá koruna poskytuje příjemný stín.

Syzygium tierneyanum
Syzygium tierneyanum
Syzygium tierneyanum
Syzygium tierneyanum

Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 6. 11. 2023 (Austrálie, South Australia, Adelaide Botanic Garden).