TILIA TOMENTOSA 'PETIOLARIS' – lípa řapíkatá / lipa

Syn.: Tilia petiolaris DC., Tilia tomentosa subsp. petiolaris (DC.) Soó, Tilia tomentosa var. petiolaris Petzold
Česká jména: lípa řapíkatá (Kubát 2002)
Čeleď: Malvaceae – slézovité

Rozšíření: Tato lípa je známá výhradně z kultury, do které byla zavedena snad kolem roku 1780 (Uhry), zhruba v polovině 19. století byla pěstována například v Mužakovském arboretu v Sasku nebo v univerzitní botanické zahradě v Cambridge. Do Čech byla údajně introdukována v roce 1835 (pražská Královská obora), v současnosti se objevuje ve významnějších historických parcích (např. Čechy pod Kosířem, Klášterec nad Ohří, Opočno, Průhonice aj.). Je to jedna z nejkrásnějších lip, vysazuje se jako velmi efektní solitéra.

Ekologie: Objevuje se ve výsadbách, v okolí lidských sídel, v parcích a zahradách. Kvete až v průběhu července.

Popis: Strom dorůstající výšky 20–30 m, s korunou široce kuželovitou a větvemi na koncích nápadně převislými. Listy jsou dlouze řapíkaté, řapík je delší než polovina čepele, někdy dosahuje skoro až délky čepele, čepel je široce vejčitá, 5–11 cm dlouhá, na bázi srdčitá, po okraji pilovitá, na líci zelená, na rubu šedozeleně plstnatá. Květenství je vrcholičnaté, převislé, s vytrvávajícím zvětšeným listenem na stopce květenství; květy jsou oboupohlavné, 5četné, velmi výrazně vonné, kališní i korunní lístky jsou volné, tyčinky jsou kratší než korunní lístky. Plody jsou stlačeně kulovité až diskovité oříšky, oplodí je dřevnaté, plstnaté.

Záměny: Od lípy stříbrné (Tilia tomentosa) ji lze poměrně snadno odlišit podle délky řapíků: u lípy stříbrné dosahuje řapík sotva poloviny délky čepele, u lípy řapíkaté přesahuje přes polovinu délky čepele, někdy se blíží až k délce celé čepele. Konce větví má zároveň lípa stříbrná spíše vzpřímené, zatímco lípa řapíkatá převislé. Nakonec i plody se liší – lípa stříbrná je má kulovité, lípa řapíkatá zas na vrcholu smáčklé.