Bledá stěna hádeckého lomu se tyčí nad Brnem jako pomník lidské chamtivosti. Dnes už naštěstí (a snad navždy) zdejší těžební mechanismy utichly a Hády se vracejí přírodě.
Celá oblast zasahuje až na území města Brna a je vlastně nejjižnějším výběžkem Moravského krasu. Nacházejí se zde celkem čtyři zvláště chráněná území, a to NPR Hádecká planinka, PP Velká Klajdovka, PP Kavky a VKP Růženin lom. My si prohlédněme Hádeckou planinku, která tvoří vrcholovou část tohoto území, druhým místem naší návštěvy bude dno bývalého Růženina lomu.
Hádecká planinka tvoří nejvýše položenou oblast Hádů a rozkládá se na ploše necelých 80 hektarů. Cenná jsou zdejší lesní a lesostepní společenstva, velmi zachovalé jsou především porosty dubohabřin, které pokrývají téměř celou plošinu i svahy vedoucí k údolí řeky Svitavy. Dodnes je Hádecká planinka v povědomí starších Brňanů spojena s modrou jarní záplavou koniklecových květů. Barvitá vyprávění maloměřických babiček mají však bohužel již jen přídech vzpomínek na časy dávno minulé. Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) zde sice stále roste, rozhodně už však nepatří k místním symbolům jara. Jeho populace není nijak velká, rozhodně není častější než třeba plicník měkký (Pulmonaria mollis). A tak barvou zdejšího jara je spíše žlutá, která svítí z květů prvosenek (Primula veris), mochen (Potentilla spp.) a dřínů (Cornus mas).
V blízkých lesích na severozápadních svazích Hádů dokvétá v této době nízký keř lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), brzy zjara zde najdeme i dymnivku plnou a dutou (Corydalis solida, C. cava), sasanku hajní a pryskyřníkovitou (Anemone nemorosa, A. ranunculoides) a jaterník podléšku (Hepatica nobilis). V květnu tu pokvetou konvalinky (Convallaria majalis), sytou zeleň svých listů už teď ukazuje kopytník evropský (Asarum europaeum) a své velké květy světu nabídne medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum). Z nízkého bylinného porostu se čas od času vytáhne zde poměrně hojná lilie zlatohlavá (Lilium martagon) nebo bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), ukáže se kokořík vonný (Polygonatum odoratum).
Okrasou lesa jsou začátkem léta také vemeníky. Tyto bělokvěté orchideje září na lesním svahu pod Hádeckou planinkou ve značném počtu. Především zde najdete vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), který vykvétá v krásných hustých hroznech květů. Mnohem vzácnější je zde (a nejen zde) jeho blízký příbuzný vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha). Ten je o něco vzrůstnější a jeho květní hrozen je méně hustý. Bezpečným rozpoznávacím znakem obou druhů je postavení pouzder jejich prašníku: u vemeníku dvoulistého jsou rovnoběžná, u vemeníku zelenavého k bázi rozbíhavá. Najdeme tu běžně i další naše domácí orchideje, hojný je barevně nevýrazný hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), poupata nasadila už i zde poměrně častá okrotice bílá (Cephalanthera damasonium).
Začátkem května na Hádecké planince rozkvétají růže bedrníkolisté (Rosa spinosissima). Na ostrých prosluněných hranách lomu už vykvetly i první chrpy chlumní (Centaurea triumfettii), které jistě brzy promodrají i Hádeckou planinku. Ta se už ale barví do barvy oblohy i teď ve květech rozrazilu rozprostřeného (Veronica prostrata), k tomu se rozsvítily i vítody větší (Polygala major). U blízkého lesa vykvetly kamejnice nachové (Buglossoides purpurocaerulea), poupata ukazují i kosatce (Iris variegata), u lomu kvete pipla osmahlá (Nonea pulla). Při sestupu k Růženině lomu cestu prokládá častý čilimník poléhavý (Cytisus procumbens) a ve stinných partiích zdejší lesostepi vykvétají první třemdavy bílé (Dictamnus albus). Její vůně je pro Hády příznačná začátkem června. Je údajně tak silná, že může i hořet! Stačí prý večer při bezvětří škrtnout sirkou. Dnes mírně foukalo, nepomohl ani zapalovač.
Není to však jen třemdava, jejíž vůně Hády obaluje. Voní také kvetoucí koberce mateřídoušky (Thymus spp.), svou trochou do mlýnice přispívá i rozrazil klasnatý (Veronica spicata), šalvěj hajní (Salvia nemorosa) a vzácný zvonek sibiřský (Campanula sibirica). Na slunných stráních se nově začal výrazněji prosazovat kakost krvavý (Geranium sanguineum) a na cestě k Hádecké planince jsme si ještě stačili povšimnout prvních květů omanu mečolistého (Inula ensifolia). Koncem června září tato rostlina na stepních stráních ve velkém. Je naprosto nepřehlédnutelná, vytváří nádherné a bohaté kvetoucí koberce, ve svém výskytu se však omezuje jen na stepi jižní Moravy, takže i ona patří k ohroženým druhům. V brzké době vykvete i česnek kulovitý (Allium rotundum), který zatím zvedá na svých lodyhách ke slunci jen paličky poupat, jen o málo později i česnek žlutý (Allium flavum). V plném květu je však jiná cibulovina, modřenec chocholatý (Muscari comosum).
Na Hádecké planince však v červnu rozkvetly i rostliny méně vonné, rozhodně však zajímavé. Jsou to zárazy (Orobanche spp.). Naše prababičky jim říkávaly orobaňky a vkládaly je při vaření do hrnců, aby prý bylo jídlo dřív hotové. Dnes by si spíš nohy uběhaly, než by tuto zvláštní a kdysi hojnou rostlinu našly. Zárazy postrádají chlorofyl, jsou proto naprosto závislé na rostlinách jiných, hostitelských. Parazitují na nich. Z tohoto důvodu byly dřív nemile viděným polním plevelem, v současnosti však už patří k ohroženým rostlinným druhům. V lomu kvete boryt barvířský (Isatis tinctoria), skutečným klenotem mezi hádeckými právě kvetoucími rostlinami je však především hadinec červený (Echium maculatum). Je to statná bylina, která se na území našeho státu vyskytuje pouze na několika lokalitách nejteplejší části jižní Moravy, kterou probíhá severní hranice jejího rozšíření. Tato krásná rostlina patří proto pochopitelně ke kriticky ohroženým druhům naší květeny.
Početnost hádeckých rostlinných druhů je dána i různorodostí zdejších podmínek. Suchá step náhorní planiny je v dolní partii hádeckého kopce vystřídána vlhkým dnem bývalého lomu. Floristická pestrost tohoto místa se rozzáří až v květnu. Pryšec mnohobarvý (Euphorbia epithymoides) se rozvine do statných trsů, na břehu potoka se objeví zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum) a prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata).
A z orchidejí zde není prstnatec sám, kromě něj začaly dno lomu zaplňovat i tisíce exemplářů kruštíku bahenního (Epipactis palustris). Objevil se zde až v padesátých letech minulého století, našel tady vhodné podmínky pro svou existenci, přitom mu evidentně nevadí, že toto místo bylo vlastně uměle vytvořeno lidskou činností. Při pohledu na zdejší stovky exemplářů kruštíku se ani nechce věřit, že se jedná o silně ohrožený rostlinný druh. Avšak ve skutečnosti je u nás míst, na kterých se kruštík bahenní vyskytuje, stále méně. Z dalších rostlin najdeme v Růženině lomu hvězdnici chlumní (Aster amellus), hvězdnici zlatovlásek (Galatella linosyris), vrbovku rozmarýnolistou (Epilobium dodonaei) a len tenkolistý (Linum tenuifolium).
Fotografováno v průběhu let 2003, 2004 a 2005.