Nedaleko Mělníka je malá vesnička (nemá ani poštu) se zvláštním názvem Vrutice, a když u Mělníka, tak s přídomkem Mělnická. Vesnička by byla celkem neznámá, nebýt Národní přírodní památka Polabská černava, která se nalézá doslova za humny. Předmětem ochrany jsou především slatinné a bezkolencové louky, součástí chráněného území jsou i rákosiny, porosty vrb a olšina pod nádražím, celková výměra nepřesahuje 10 ha. Část cenných lokalit se nachází v ochranném pásmu. Území je chráněno od roku 1946, což jen podtrhuje jeho význam.
Vrutice
Celá oblast se potýká s poklesem spodní vody. Ačkoliv přesná příčina není známa, pokles se dává do souvislosti se zdrojem pitné vody pro Mělník, Slaný a Kladno, který se nalézá nedaleko rezervace. Naše zvyšující se nároky na spotřebu pitné vody vyvolávají nadměrné čerpání tohoto vrtu, což se jistě projevuje narušením hydrologických poměrů celé oblasti a tedy i památky. Ať už je příčina jakákoliv, pokles spodní vody způsobuje postupné vysychání a mizení citlivějších druhů. Úbytek je patrný např. u rudohlávku bahenního (Anacamptis palustris), kohátky kalíškaté (Tofieldia calyculata) nebo zeměžluče slatinné (Centaurium littorale subsp. compressum). Naopak za vymizelé se považují hlízovec Loeselův (Liparis loeselii), tučnice česká (Pinguicula vulgaris subsp. bohemica) a také lněnka bezlistenná (Thesium ebracteatum). Jsou však uvažovány i jiné příčiny úbytku těchto druhů, např. změny v obhospodařování nebo narušení koloběhu dusíku (mimo jiné vlivem automobilismu).
Vrutice
Dosud si však slatinné louky udržují mnoho ze své krásy: Husté koberce kruštíku bahenního (Epipactis palustris), nápadná (a místy téměř hojná) pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora), i méně nápadná pětiprstka žežulník (G. conopsea), vstavač vojenský (Orchis militaris) i prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), mařice pilovitá (Cladium mariscus), šášina rezavá i načernalá (Schoenus ferrugineus a S. nigricans – desítky trsů), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), vzácná tráva třtina pestrá (Calamagrostis varia), ostřice (Carex), např. vzácnější ostřice Hostova (Carex hostiana), množství sítin (Juncus) v čele s kriticky ohroženou sítinou slatinnou (Juncus subnodulosus), dosud dosti hojná tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), tolije bahenní (Parnassia palustris), hořeček nahořklý (Gentianella amarella – výskyt je kolísavý, v příznivých letech je odtud udáváno na tisíc exemplářů), nápadný čertkus (Succisa pratensis) a méně nápadný česnek kýlnatý (Allium carinatum), hojný oman vrbolistý (Inula salicina), kokrhel větší (Rhinanthus major), olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), ocún jesenní (Colchicum autumnale) atd. Skutečná učebna botaniky pod širým nebem.
Polabská
Na loukách jsou prováděny pravidelné managementové zásahy, základem kterých je kosení s odvozem posečené biomasy, sloužící k potlačení zarůstání dřevinami a agresivními bylinami, především rákosem. Pro podporu jednotlivých zajímavých druhů je vypracován plán kosení, který se podle potřeb každý rok přepracovává – např. plochy s mařicí, které kosení nesvědčí vůbec, nebyly koseny již několik let. Z četných dalších opatření jmenujme rozrušování drnů a snahy o zlepšení hydrologických poměrů v rezervaci.
Polabská černava
Fotografováno dne 30. 6. 2007.